Nizozemsko

Amsterdamské grachty na kajaku

Amsterdamské grachty na kajaku

Jako základnu naší výpravy do Nizozemí jsme si zvolili městečko Wormer, ležící asi 25 km západně od Amsterdamu. Chceme si tu půjčovat kajaky a taky se nám zdá jednodušší strávit týden na jednom místě, a vyhnout se tak věčnému balení.



První den vyrážíme na kola (vlastní), je totiž neděle, půjčovna kajaků je zavřená. Plán ujet zhruba 100km se ovšem nezdaří díky silnému větru, který nás bude provázet celý týden.


Výhledy z lodiVýhledy z lodi

Setkání s turistickou lodíSetkání s turistickou lodí

Větrné mlýny, HolandskoVětrné mlýny, Holandsko

Prohlédněte si další fotografie k článků...


Nizozemí je pro cyklisty opravdový ráj. Součástí téměř každé silnice je pruh určený pouze pro cyklisty, a to zpravidla v obou směrech. Nizozemská legislativa cyklisty chrání, ale také od nich požaduje bezpečnost pro ostatní účastníky provozu na silnicích nebo stezkách. Od prosince roku 1998 platí přísnější pravidla pro používání povinného osvětlení kol. Pokud pojedete za tmy na kole bez osvětlení, můžete dostat pokutu ve výši 27 eur.

Holandsko nebo Nizozemí?

Název Holandsko se vztahuje pouze na dvě západní provincie, je proto správnější používat termín Nizozemí, který "pokrývá" celé území Nizozemského království. Nizozemí má rozlohu 33 612 km² (za odlivu 40 893 km²) a jeho povrch tvoří, jak je všeobecně známo, nížina. V některých místech přímořského Nizozemí může být pevnina až 7m pod úrovní mořské hladiny, což je následek přetváření krajiny činností moře, řek a člověka. Nizozemí má hustou síť plavebních (dopravních) a odvodňovacích kanálů. Na mořském pobřeží naleznete písečné přesypy.

Kde nasednout?

V pondělí nás probouzí bušení deště na parapet. Jedeme tedy vlakem do Amsterdamu (doveze vás úplně do centra). Kromě prohlídky města trávíme nějaký čas tím, že hledáme vhodné místo k nasednutí do kajaků. Ve všech holandských městech je problém s nedostatkem místa, a pokud se vám podaří v centru Amsterdamu najít místo na parkování, bude to stát nemálo peněz.

Dalším problémem je dostat kajak na vodu, mnoho kanálů má dost vysoké břehy nebo v horším případě stojí hausbót vedle hausbótu. Nám se moc nechtělo lézt s dvěma kajaky někomu přes „zahrádku“. Nakonec jsme našli místo, které bylo pro nastupování ideální, navíc se nacházelo mimo centrum. Úkol splněn, ještě abychom sem autem trefili.

Když zrovna neprší

Vesty jsou zbytečné

V úterý nás probouzí sluníčko. Jdeme pádlovat na kanály a jezero Het Zwet, u kterého bydlíme. Je tu i půjčovna, takže nemusíme lodě nikam převážet. Ale pozor, letní turistická sezona v Holandsku končí 30. 9., půjčení lodě je proto lepší domluvit předem.

Půjčujeme si jenom kajaky, ostatní vybavení máme vlastní. Automaticky oblékáme vesty a vzbuzujeme tím u místních úsměvy na tváři. Dozvídáme se, že kanály jsou hodně mělké, jezero je hluboké kolem 1 m, většina lidí tu jezdí i bez šprajdy!

My si vesty necháváme, voda je studená a hodně fouká. Celý den pádlujeme na kanálech a po jezeře, na jednotlivých ostrůvcích se pasou buď krávy, nebo ovce. Pozorujeme vodní ptáky, hlavně volavky, je vidět i mnoho rybářských pastí.

Pádlování v Amsterdamu

Ve středu zase leje jako z konve. Rozhodujeme se pro návštěvu Den Haagu a okolí. Ve čtvrtek ráno je sice zataženo, místní ale říkají, že přes den bude pěkně. Počasí v Amsterdamu a okolí je ovlivňováno oceánem, typické jsou rychlé a časté změny, během deseti minut se zatáhne a začne pršet, za půl hodiny už zase svítí sluníčko.

Jedeme tedy pádlovat do Amsterdamu. Naše místo najdeme bez problémů díky GPS, nachází se v ulici Van Reigersbergenstraat, souřadnice jsou: N 52°22'27.85", E 4°51'11.98".

Trošku zápasíme s parkomatem, je třeba naházet přesnou částku, a my nemáme drobné. Trvá nám půl hodiny, než se nám ve třech obchodech postupně podaří rozměnit bankovku na potřebný obnos.

Nasedáme u poměrně širokého kanálu, ani jsme si neuvědomili, že po něm jezdí i velké lodě. Sotva natáhneme šprajdu, projede okolo velká nákladní loď s pískem. Zastaví na naší úrovni a čeká, až se zvedne nedaleký most, aby mohla pokračovat (jak jsme se později dozvěděli, jezdit na kajaku na těchto kanálech je zakázáno).

S památkami

Život v hausbótu aneb kam s odpadem

Kanály v Amsterdamu se nazývají „grachty“ (vyslovuje se „chracht“) a každý má své jméno. Kromě toho ještě protéká městem řeka Amstel. Ve větších grachtech jsou zaparkované hausbóty, ve kterých lidé celoročně bydlí. V Holandsku si můžete hausbót i půjčit, na loď kratší 15 m a dosahující rychlost do 20 km/hod nepotřebujete plavební průkaz. Pádlujete kolem, koukáte lidem do obýváku (v Holandsku nemají v oknech záclony) a přemýšlíte o tom, jak je to asi s odpadem (permanentní stání s trvalým připojením na kanalizaci má pouze malé procento lodí, většina hausbótů pouští tedy odpad přímo do vody).

Aby voda, která v kanálech stojí, v létě nekvetla a po celý rok nezapáchala, mají na kanálech vybudovaný systém bariér. Ty různě pozavírají, a tak mohou grachty propláchnout (4x týdně v létě a 2x týdně v zimě). Kromě hausbótů parkuje v grachtech neuvěřitelné množství malých, převážně motorových člunů, proto nám trvalo docela dlouho najít vhodné nástupní místo. Na některých grachtech v centru jezdí turistické lodě (Prinzengracht, Kaizersgracht, Singel), takovým místům jsme se snažili vyhýbat.

S kajakem do „červené“ čtvrti

V Amsterodamu se dnes nachází přes 1200 mostů, většinou zvedacích nebo vysoko klenutých kamenných, pod kterými mohou projíždět i větší lodě. Dříve v Amsterdamu existovalo zaměstnání kargadoora – muže, který pomáhal kočárům překonat vysoké klenutí mostů. Postupně byla většina klenutých mostů nahrazena rovnými, v centru jsou ale mosty stále malebně klenuté.

Nejznámější z nich je Magere Brug. Naleznete ho na konci ulice Kerkstraat. Je to na bílo natřený zvedací most. Původní byl postaven už v sedmnáctém století. Pro nárůst dopravy musel být nahrazen mostem širším. Ramena mostu se zvedají každých 20 minut. Je třeba dávat pozor, průjezd pod některými mosty a tunely je jednosměrný!

Sýry a mlýny

Kdo neochutnal holandský sýr, jako by v Holandsku ani nebyl. Tvrdé a uleželé sýry můžeme rozdělit do několika kategorií. Těmi nejmladšími jsou „jong“ (mladé), jejichž doba zrání je nejkratší. Cenově také patří k nejlevnějším. Mezi nejkvalitnější sýry patří „belegen“, nejdelší dobu zrají „oude“ (staré), jejichž doba zrání je více než jeden rok a za které zaplatíte nejvíce. Kromě sýrů vás pak budou na každém kroku doprovázet ještě větrné mlýny. A to už od 16. století! Holandské provincie byly v té době velmi zavodněné a zdejší zemědělci potřebovali více úrodné půdy pro svá obdělávaná pole. Přišli na to, že nejlepším způsobem jak dostat vodu ze zatopených polí bude postavení mlýnů, jejichž hlavním motorem bude všudypřítomný vítr. Turbíny potom díky důmyslnému mechanismu ženou vodu ze zavodněných částí půdy celým systémem kanálů směrem do moře. Klasické a dochované větrné mlýny (stojící na březích kanálů) uvidíte zejména v západní a jihozápadní části Nizozemí. Zvláště proslavená je soustava 19 mlýnů v Kinderdijku.

Při přejezdu ze Singelu k řece Amstel jsme se zaradovali, že se v tunelu, který vede nad křižovatkou ulic Rokin a Vijzelstraat, svítí, značku o jednosměrnosti tunelu jsme ignorovali. Tunel byl do zatáčky, turistické lodě tudy přece nemohou projet, protože jsou příliš dlouhé.

Chyba, samozřejmě, že jsme se tam potkali s výletní lodí, byla totiž krátká, a my navíc jeli v protisměru. Kapitán naštěstí nezaváhal, dal zpětný chod, vycouval a nechal nás projet.

Za jeden den jsme v centru napádlovali přibližně 15 km, projeli většinu grachtů v centru a viděli to nejzajímavější. Pány bude možná zajímat, že pár grachtů je i ve čtvrti „červených luceren“. Uličky lásky naleznete mezi náměstím Dam a Nieuwmark (Nový trh). Díky nepřízni počasí jsme si už do kajaku nesedli, další dva dny propršely. To je Holandsko.

Tipy následovníkům:

  • Lodě jsme nevezli, půjčili jsme si je ve firmě Kajak Centrum Arend Bloem – široká nabídka lodí, my jsme dokonce měli delší kajaky na kanály a jezero Het Zwet a kratší na grachty v Amsterdamu.
  • Vedle půjčovny je tu ještě vodácký obchod (4000m²), rozhodně stojí za návštěvu. Nejenže tam mají všechno, na co si vzpomenete, ale většinou to mají alespoň od dvou výrobců.
  • Je opravdu lepší strávit alespoň půlden v Amsterdamu pěšky a najít místo, kde budete nasedat. Jezdit v centru Amsterdamu s touringovými kajaky na střeše opravdu nedoporučuji.
  • Osvědčila se nám mapa muzeí, kterou jsme si vzali v turistickém centru (v Amsterdamu označené jako VVV), je velká, je tam celé centrum a dostanete ji zdarma.
  • Na moři (je tu studené, severní, koupat se v něm kromě rychlého svlažení ani v parných letních dnech příliš nedá) se na touringových/mořských kajacích v Holandsku prý moc nejezdí, neboť pobřeží není zajímavé, je zde čilá lodní doprava, navíc jsou často velké vlny a nebezpečné proudy. Surfování na vlnách je ale velice oblíbené.
  • Při nepřízni počasí doporučuji navštívit: námořní muzeum v Amsterdamu, letecké muzeum v Lelystadu či Bataviawerf, kde vyrábí repliky starých námořních lodí, nebo Madurodam v Den Haagu, při vstupu dostanete v ceně vstupného průvodce v češtině.

Hydro

HYDROmagazín - jediný vodácký offline i online magazín v ČR, který píší vodáci pro vodáky. Kanoe, kajaky, rafty, seakajaky, turistika, cestování po vodě, tipy rady, vybavení, pozvánky na akce vodáké diskuze a mnoho dalšího. Vše naleznete v HYDROmagazínu, na webu www.hydromagazin.cz nebo na facebooku HYDRA.

Nizozemsko

Cestopisy a reportáže

Zajímavá místa

*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   =