CESTOPIS Chorvatsko

Sváteční Chorvatsko se seakajakem

Sváteční Chorvatsko se seakajakem

Na moře do Chorvatska se dá jet kdykoliv během roku a vždycky to bude stát za to. Snížák a Bouzíno tam vyrazili hned po Štědrém dnu na rychlou otočku a zklamaní rozhodně nebyli. Část ostrova Krk jim přichystala nejeden zajímavý zážitek.



Nápad vyrazit do Chorvatska vzniknul během podzimní plavby z Prahy do Mělníka a celkem rychle se ujal. Až mě to trochu vyděsilo, protože Bouzíno kývnul, aniž by pomyslel na souhlas drahé polovičky a dvou malých dcer. Chtěl jsem, ať to ještě ověří, abych se nestal zakázaným kamarádem s připitoměnými nápady, ale on už se vyzná. Problém samozřejmě nebyl, hned po obědě pětadvacátého můžeme jet.


První den je slunečné počasíPrvní den je slunečné počasí

Zasloužené pivo v BašceZasloužené pivo v Bašce

V zátoce obce Stará BaškaV zátoce obce Stará Baška

 

Prohlédněte si všechny fotografie k článku...


Při výběru konkrétní destinace bylo na stole několik návrhů, až se z nich vyklubal ostrov Krk. Zejména kvůli dostupnosti po mostě a blízkosti naší domovině. Na vánoční Sázavě mi Fantomas půjčuje mapu ostrova a sděluje pár postřehů ze svých vlastních výprav, potom si vypůjčujeme kajaky Triena, jednoho Chárona a jednu Elefterii HV, abychom vyzkoušeli rozdíly a v Boatparku si objednáváme vypůjčení pádel Werner Shuna. Kdysi jsem se účastnil nějakého testování Shuny pro HYDRO a vzpomínám si, že to bylo dobré, tak proč to nevzít. Moře v Chorvatsku může být pořádná divočina, tak ať máme pořádný materiál. V Boatparku mi Panda tvrdí, že se s tou Shunou zbytečně nadřeme, že to je moc velký list, ale nedbám jeho rad a volím 2x Shuna, přeci nejsme žádný másla. Před odjezdem jedu ještě udělat nákup a při pohledu do nákupního koše mě napadá zeptat se Bouzína, jestli dostane na cestu řízky a cukroví. Toto se později ukázalo jako klíčové, protože z řízků, salátu, chlebíčků a cukroví jsme žili dvě třetiny výletu a kus cesty domů (velká výhoda vánočních výprav) a velký nákup by byl zbytečný.

K moři

Za zpěvu koled u stromečku kontroluju stav počasí a větru v Chorvatsku a vypadá to slibně. Přesně na ty dny, které tam chceme strávit je předpovězeno absolutní jasno. Po vánoční přejídačce vyrážím na místo srazu, rychle pakujeme a za asistence řízků, salátu, chlebíčků, cukroví a čajíčku vyrážíme do Chorvatska. Cesta uběhne rychle a brzy už si dáváme dobrounoční slivovičku na mořském pobřeží poblíž města Punat. Naším plánem je strávit tři dny na moři a obeplout celý ostrov. Vyplouváme ale raději z poloviny ostrova. Kdybychom byli pomalí nebo měli potíže, obeplujeme jen jižní polovinu a přes úzkou část ve středu ostrova se dostaneme zpět pro auto.

Maják kousek za vesnic PunatMaják kousek za vesnicí Punat

Už když ráno vstáváme, líně snídáme a potom dlouze zkoumáme městečko Punat nám začíná být jasné, že dokola Krk nedáme. To už bysme museli v osm hodin sedět na vodě. Nevadí, co ujedeme, ujedeme. Za slunného počasí pakujeme kajaky a chvilku před polednem se vydáváme na vodu. Moře lehce pohupuje a my hned zkoumáme, jak fungují skegy. Bouzíno mi do toho zasvěceně vysvětluje rozdíl mezi britským a švédským tvarem kajaku, což během výletu dělá ještě několikrát. V podstatě pokaždé, když si vystřídáme lodě a bavíme se o dojmech, které z nich máme.

Pokud by vás tento výlet inspiroval, určitě to zkuste. Jen pamatujte, že i v takové destinaci jako je Chorvatsko je v zimě zima a teploty se sotva vyšplhají přes 15°C (a to už musí pražit), takže je dobré se adekvátně vybavit. Třeba podle návodu Radka Zimy, který je, už podle příjmení, na zimu odborník.

Brzy vyplujeme ze zátoky, stočíme se k jihu, mineme starý maják a míříme k vesničce Stara Baška. Ještě než ji vidíme, se ale podíváme na zajímavé skalní útvary podél pobřeží a experimentálně ověřujeme, že focení na houpajícím moři není jednoduchá záležitost. Ve Staré Bašce očekáváme otevřenou nálevnu, ale chyba. Nikde nikdo. Zklamaně si dáváme řízek a chlebíček a pokračujeme v plavbě na jih. Blíží se večer a tak už vyhlížíme nějaké pláže na přespání. Nakonec vybíráme tu nejluxusnější, jako obvykle (ona je každá pláž, kde zrovna člověk může ležet v suchém spacáku, nejluxusnější), a vaříme večeři. Kupodivu nejsou řízky ani nic vánočního, což docela vítáme.

Dlouhý zamračený den

Ráno zjišťujeme, že předpověď úplně nevyšla a budíme se do totálního zatažena. Šedivá obloha, šedivé pobřeží ostrova Prvič, tmavé moře, no prostě nádhera. To hned člověk jinak vyskočí ze spacáku. Snídáme cukroví a vyrážíme na dnešní etapu. Přeplujeme k Prviči, ten objedeme a vracíme se ke Krku, abychom trefili vesnici Baška, kde snad bude to pivo, které včera nevyšlo. Přejezd od Prviče k Bašce je dlouhý přes sedm kilometrů a pozorujeme, co s námi dělá moře. To je hladké jako zrcadlo a „píglovat“ tenhle rybník nás po chvíli moc nebaví. Plujeme každý v bezpečné vzdálenosti od toho druhého a jen chvílemi se ujišťujeme, že je vše OK. Když se pak Bouzína ptám, na co myslel, ukazuje se, že na to stejné co já. Na ženský.

Plujeme monotónní šedíPlujeme monotónní šedí

Po nějaké době dorazíme do Bašky. Jsme rádi, že jsme venku z lodí a hledáme očekávanou občerstvovnu. To se nám daří a u piva si povídáme, jak den zakončíme. To ale pomalu začínám zjišťovat, jak bude tenhle den dlouhý. V hlavě mi najednou začíná kroužit myšlenka: „Kam sis ráno zabalil čelovku, vole? Že zůstala ležet vedle místa, kde si spal a tys jí mezi tím kamením přehlídnul.“ Svoje obavy nesměle sděluju Bouzínovi a ten mi vysvětluje, že nemužu bejt přece tak pitomej. Já už ale vím, že můžu. Prohledám všechny zákoutí lodi a skutečně ji nemám. Navíc přesně vím, kde je. Nedá se nic dělat, byl to vánoční dárek, tak pro ní musím. Bouzíno odmítá jet se mnou, že už se napádloval dost, takže jedu sám. 5 km bonusovéhe večerního pádlování na spací pláž, vyzvednout světlo přesně tam, kde jsem ho čekal a zase 5 km zpátky k Bouzínovi. Pak už jen asi kiláček na spací pláž.

Útesy ostrova PrvičÚtesy ostrova Prvič

Večer oheň, zjistit předpoveď na zítřek (prý bude totál jasno) a spát. U ohně ještě zúročím svoji pitomost, když se Bouzíno snaží počítat upádlované kilometry. Těch deset navíc se mi najednou náramně hodí.

Poslední den

Ráno vstáváme a opakuje se scénář ze včerejška. Šedivé nebe, šedivé skály, tmavé moře, kosa. Ale nefouká a moře je zase jako zrcadlo. Uf, tak další den na rybníce. Pečlivě si zabalím kajak (včetně čelovky) a pouštíme se na moře. Dnešní cíl je ve vesnici Vrbnik, odkud bychom to měli mít pár kilometrů k autu v Punatu. Plavba probíhá klidně a občas se rozptylujeme nějakým zajímavým skalním útvarem, který nám překříží trasu. V Punatu jsme po poledni, rychle se vysoukáme z lodí, převlíkneme do suchého, posvačíme a Bouzíno vyráží pro auto. Já mezitím dávám do pořádku lodě, vybaluju věci a čekám, kdy dorazí. Je zpátky relativně brzy. Bleskově tedy navážeme a okolo půlnoci jsme v Praze. Čistá práce.

Tak zase příště!Tak zase příště!

Možná se zdá, že jsme si to moc neužili, že jsem jen pádlovali klidnou hladinu a byli rádi, že už je konec. Ale není to tak. Byla to jedna z našich prvních mořských zkušeností, která nám toho spoustu dala a shodli jsem se, že příště můžeme jet zase. Ikdyž, trochu houpat by to mohlo…

O autorovi

Petr Snížek je šéfredaktorem vodáckého magazínu Pádler, jak v tištěné, tak v internetové podobě. Vodáctví se věnuje od útlého dětství a jeho vášeň pro vodu zašla až tak daleko, že se stala jeho obživou. Od turistických začátků přešel přes vodácký víceboj až k divoké vodě, jejíž sjíždění se v posledních letech snaží kombinovat s cestováním.

Chorvatsko

Cestopisy a reportáže

Zajímavá místa

Diskuse

David G
David G

Hezká je taky od pevniny odvrácená strana ostrova Dlhy Otok, kterou tvoří na jihu z velké části kolmý útes. V létě jsem to trochu a nádhera. Žádní lidi kupodivu, což jsem v Chorvatsku nečekal.

Milan Z.
Milan Z.

Škoda že nejsou vloženy technické údaje. Podle vektorů z mapy jste ujeli cca 18,24+10,25km. Co realita? Jakým hod.průměrem? Kolik je tam vhodných míst na přistání lodí?

*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   =