TIP NA TREK Nepál

Trek do základního tábora pod Everestem: Krajem šerpů a himálajských obrů

Trek do základního tábora pod Everestem: Krajem šerpů a himálajských obrů

Drsná syrová krása Himálaje a možnost spatřit na vlastní oči hned čtyři osmitisícové velikány – Lhotse, Makalu, Cho Oyu i Mount Everest – jsou hlavním lákadlem třítýdenního treku do základního tábora nejvyšší hory světa!



Neodolá mu ročně několik tisíc turistů. Himálaj však své poklady nevydává snadno, trek se zkratkou EBC se často šplhá přes pětitisícovou hranici a dá pořádně zabrat.


Pohled na Himálaj ze sedla Renjo La. NepálPohled na Himálaj ze sedla Renjo La. Nepál

Himálaj, NepálHimálaj, Nepál

Výhledy na západ slunce ozařující vrchol Everestu z Kala Patthar (5643 m). NepálVýhledy na západ slunce ozařující vrchol Everestu z Kala Patthar (5643 m). Nepál

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Už během přistání v Káthmándú vidím vzdálený reliéf střechy světa, Himálaje. Po hodince protloukání se nezbytnými formalitami na letišti sedím v taxíku a uháním do turistické čtvrti Thamel, plné hotýlků, restaurací, outdoorových obchůdků a prodejců všeho možného i nemožného. Thamel je skvělé místo pro sehnání vybavení za velmi příznivé ceny. Jedná se o falzifikáty, které se ale kvalitou často vyrovnají originálům. Jednoduše proto, že řada nadnárodních značek má své továrny právě v Nepálu a místní podnikavci našli způsob, jak si přilepšit.

Rizikové přistání pod horami

Celý osmnáctidenní trek začíná v městečku Lukla (2800 m) na úbočí hor. Dostat se tam dá buď pěší trasou z týden vzdáleného Jiri, pro ušetření času je ale pohodlnější a rychlejší volbou letadlo. Dvacetiminutový scénický let přes vrcholky hor zakončuje dobrodružné přistání na letišti s ranvejí dlouhou pouhých 500 m. Na jejím konci strmě ční skalní stěna a na druhém padá prudký sráz. To společně s nepředvídatelným počasím sehrálo v minulosti roli v mnoha leteckých nehodách a letiště v Lukle bývá považováno za jedno z nejnebezpečnějších na světě.

V Lukle se setkáváme s nosiči, partou místních mladíků, kteří kvapem nakládají vybavení celé naší party a zahajují tříhodinový pochod do Phakdingu (2650 m), zastávky pro první noc. Údolím proti proudu mléčně zbarvené řeky Dudh Kosi procházíme skrz buddhistické vesničky, kde se život jako by zastavil pár století nazpět.

Pestrobarevné střechy jsou typickým rysem vesnice šerpů Namche Bazar, umístěné v kruhém horském amfiteátru v údolí Khumbu. NepálPestrobarevné střechy jsou typickým rysem vesnice šerpů Namche Bazar, umístěné v kruhém horském amfiteátru v údolí Khumbu. Nepál

Poprvé vykukují zasněžené vrcholky hor a zanedlouho už překračujeme nejvyšší visutý most v celé oblasti. Za ním čeká první vážnější stoupání z celého treku. Z 2800 m se během tří hodin škrábeme do slavné vesnice šerpů Namche Bazar ve výšce 3400 m. Kdysi důležité centrum na prastaré tibetské obchodní stezce je největším městem v celé oblasti a výchozím bodem pro všechny turistické a horolezecké expedice, směřující do základních táborů.

První velikáni ukazují svou tvář

Namche bývá pro většinu expedic obvykle prvním místem pro absolvování nezbytné aklimatizace, a tak se i my druhý den šplháme na nedaleký vrchol v 3900 m. Výhledy se odtud otvírají skutečně dechberoucí –  celé údolí s Namche Bazar máme jako na dlani a poprvé zahlédneme kousek jižní stěny osmitisícovky Lhotse. Bohužel bez Everestu, který se schovává v mracích. Cestou zpátky je skoro povinnou zastávkou škola ve vesnici Kumchung, kterou založil sir Edmund Hillary.

Přetrvávající oblačnost budí v týmu mírnou nejistotu, jestli vůbec něco z himalájských gigantů uvidíme. Po mírném klesání cesta znovu prudce stoupá až do horské vesnice Tengboche (3870 m). Jako na zavolanou se alespoň na chvíli vyjasňuje a poprvé se nám v celé své kráse ukazuje Lhotse (8382 m), za níž vykukuje i samotný Mount Everest (8848 m).

Přestože jsme stále týden cesty od základního tábora, mnohým se právě splnil dětský sen a k slzám nebylo daleko. Ve vesnici Tengboche si nenecháváme ujít nejvýznamnější buddhistický klášter oblasti. A protože se mezi námi našel oslavenec narozenin, celý den zakončujeme s láhví dobrého nepálského rumu. Vzhledem k přibývající nadmořské výšce se nejedná o nejlepší nápad, ale 50 let je člověku jen jednou za život, a tak láhev padla na Petrovu počest.

Himálaj, NepálLetiště v Lukle patří k nenebezpečnějším na světě, Himálaj, Nepál

TIP: V katalogu treků na Pohora.cz najdete podrobný popis 550 treků a 127 výstupů ze 70 zemí. Přidávat můžete i své vlastní!

Další den se počasí umoudřilo, obloha byla bez mráčku, a tak na nás vykoukly okolní vrcholky v celé své monumentálnosti. Syrová krása hor mě naprosto uchvátila. Bílé špice Lhotse, Nuptse a Everestu se tyčí přímo přede mnou, zatímco po mé pravici vyčnívá neskonale elegantní šestitisícovka Ama Dablam. Tato hora se svými dvěma ostrými vrcholy mě svým půvabem uhranula z celého treku bezesporu nejvíc. Nenadálá chuť vidět víc mi dodala tolik energie, že utíkám naší skupině a do dnešního cíle, Dingboche, dorážím s nosiči, kteří zpravidla mívají půlhodinový náskok. Vesnice Dingboche v 4410 m nad mořem je nejvýš celoročně obydlenou osadou v celé oblasti.

Fyzická prověrka v sedle Kongma La

Nadmořská výška přibývá a před námi už čeká první ze tří pětitisícových sedel, které je na treku potřeba překonat. Další den tedy patří zase aklimatizaci, během které tentokrát šplháme přes magickou hranici 5000 metrů. Výhledům opět vévodí jižní stěna Lhotse a má oblíbenkyně, Ama Dablam. Pohyb ve výškách nad 4500 metrů přestává být legrací, nedostatečný přísun kyslíku je znát. Další den si po lehkém tříhodinovém přesunu do vesnice Chukhung (4730 m) dopřáváme čas na regeneraci a sbíráme síly na zítřejší přechod prvního ze tří sedel, Kongma La (5530 m).

Cesta do sedla se nese ve znamení nekonečného stoupání, které dává všem zabrat. Každou druhou minutu je potřeba zastavit a nabrat dech. Zdaleka nejlíp snášejí výšku místní nosiči, kteří si se 30 kilogramy na zádech razí neúnavně cestu kolem sípajících turistů. Stoupáme kolem krystalicky zeleného jezera, jež v pusté krajině, obklopené himálajskými monstry, působí naprosto magicky.

S vypětím všech sil zdoláváme závěrečný úsek a zaslouženě si užíváme nový výhled na Himálaj. Před námi je ještě pořádný kus cesty dolů, a tak jako kamzíci skáčeme po kamenech a překračujeme ledovec Khumbu, jehož měsíční krajina působí jako z jiného světa. Do Lobuche (4900 m) dorážíme po desetihodinovém pochodu zcela vyčerpaní, ale spokojení, protože nejobtížnější den z celého treku je za námi.

Elegantní vrchol Ama Dablam (6812 m), NepálElegantní vrchol Ama Dablam (6812 m), Nepál

Stíhací závod pod Everest

Po včerejším náročném dni by si každý rád přispal, ale s pozvolně se plížící výškovou nemocí se spánek stává ceněnou komoditou. Našli se i tací, kteří bez uspávacích medikamentů nezamhouřili oko. Po kvapném přesunu do vesnice Gorak Shepu (5140 m) rychle obědvám a mířím do hlavního cíle celého treku, základního tábora Everestu (5360 m) na ledovci Solo Khumbu. A jelikož nejkrásnější výhledy na magický západ slunce nad nejvyšší horou světa slibuje vrchol Kala Patthar (5643 m) z posledních sil a s vypětím vůle se šplhám nahoru. Odměna je sladká. Výhled na ozářený Mount Everest patřil definitivně k vrcholům treku.

Mírně sestupujeme přes vesnice Lobuche (4940 m) a Dzongla (4830 m) a opouštíme oblast Everestu, zadarmo ale další část cesty rozhodně nebude. Čeká nás přechod zbylých dvou sedel a brzký návrat do nížin; fyzická únava začíná být znatelná. Výstup do sedla Cho La (5360 m) nám podobně jako Kongma La dá pořádně zabrat.

Na konci stoupání je nutné přejít kluzký ledovec, po jehož zdolání se před námi otevírá zcela nový pohled na západní stranu Himálaje. Opět ztrácíme výšku a nocujeme ve vesnici Tagnak (4700 m), odkud nás čeká přesun přes ledovec Ngozumbu do Gokya. Tato vesnice leží na břehu posvátného jezera Dudh Pokari a pyšní se výhledem na osmitisícovku Cho Oyu. Ještě lepší výhledy na čtyři okolní osmitisícovky ale slibuje vrchol Gokyo Ri (5483 m), na ten už ale nezbyly síly.

Stoupání do poslední z trojice pětitisícových sedel, Renjo La (5417 m), nepřekvapí – opět se jedná o nekonečnou dřinu s krásnými panoramaty. Výhled z vrchu na celou oblast Solokhumbu s vyčnívajícím Everestem uprostřed celé utrpení bohatě vynahradí. Dlouhým klesáním přes vesnice Lugden a Thame, rodiště slavného Šerpy Tenzinga Norgaye, se celý okruh uzavírá v Lukle. Poslední dva dny intenzivního sestupu jsem prokulhal, únava na mě dolehla ve velkém. Fyzická bolest ale za týden odezněla. Na rozdíl od nezapomenutelného zážitku a vzpomínek na impozantní drsnou krásu Himálaje, které mi naštěstí zůstanou do konce života.

Praktické informace:

Délka: 18 dní, 250 km, nejvyšší bod sedlo Kongma La (5530 m), případně vrchol Kala Patthar (5643 m).

Náročnost: Středně těžká až těžká. Trek důkladně prověří fyzičku.

Povolení: Víza do Nepálu za 40 USD pořídíte na letišti. Pro individuální trek do základního tábora Mt. Everestu je potřeba povolení, tzv. TIMS card za 20 USD. Dál je potřeba povolení pro vstup do NP Sagarmatha za 30 USD.

Doprava: Letecky do Káthmándú, a poté do Lukly. Trek je možné absolvovat i na koňském hřbetu.

Počasí: Nejlepší období na trek je říjen a listopad, případně jarní období od března do května. Dá se jít i v zimě, ačkoliv teploty klesají velmi nízko a můžete se dočkat velké sněhové nadílky. Na letní měsíce připadá období dešťů.

Ubytování a jídlo: Bydlí se v jednoduchých lodžích. Jíst se dá v přilehlých restauracích, nejčastěji dal bhaat (rýže, zeleninové kari, čočková polévka), smažené nudle, momo (plněné knedlíky). Na cestu si určitě přibalte zásobu energetických tyčinek a rozpustného energetického nápoje.

Ceny: Ceny ubytování a jídla stoupají úměrně s nadmořskou výškou (vyšplhají se až na desetinásobek ceny v Káthmándú). Nosič vyjde na 15 – 25 USD za den (nese asi 25 kg).

Autor Jan Wunsch je rodák z Českého Krumlova se od svých 22 let poslední čtyři roky toulá po světě. Žil v několika zemích, momentálně se pohybuje dlouhodobě po Asii, stálý domov nemá. Po cestě fotí, píše a žije život naplno. www.janwunsch.com

Nepál

Cestopisy a reportáže

Zajímavá místa

Diskuse

Patricie
Patricie

Ahoj, moc diky za mily a poucny prispevek! Chci se sama porve vydat na tento trek a chtela bych se zeptat, kde si poridim TIMS card a povoleni pro vstup do narodniho parku. Vse se vyriddi az na miste nebo je nutne (lepsi) mit permits uz v batohu pripravenou? Moc dekuji za odpoved


TIMS v Kathmandu a vstupne take nebo az na hranicich NP.

René
René

chystam se tam pristi rok (2018) v polovine nebo ke konci brezna tak na tri tydny. Je tam stale povinnost si najimat pruvodce? tak to bylo pred nekolika lety, kdyz jsem sel anapurna track.


Na Annapurna trek (okruh s odbockou na Tilicho lake a ABC) ani na EBC trek nikdy tato povinnost nebyla. Muzes to nejak dolozit. Nejspis ti tam lhali. Jeden cas to sdruzeni pruvodcu silne prosazovalo, ale neproslo to a nejspis to nikdy neprojde.


Ta druha veta mela byt s otaznikem.

*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   = 

VYBAVENÍ NA CESTY