RADY NA CESTU

Jak cestovat do Thajska



 

Tento „cestopis“ bych chtěla zcela nezištně věnovat především těm, kteří jsou s cestováním s baťohem teprve v začátcích a uvítají něco jako návod na několik dní aktivně užívací dovolené v Thajsku. Budu psát konkrétně o jižním Thajsku na straně Andamanského moře.

 

Tato dovolená byla naše již jedenáctá větší cesta do světa, kdy jsme s mým manželem v minulých několika letech navštívili Peru, Bolívii, Venezuelu, Jihoafrickou republiku, Laos, Kambodžu, mnoho ostrovů Indonésie včetně Papuy atd. Tato cesta je určitě ten nejlehčí odvar dobrodružství a nebezpečí, ale přesto i navzdory poměrně civilizovanému a turistickému prostředí jsem byla překvapena nádherným čistým mořem, překrásnými přírodními sceneriemi a velmi milými lidmi. Jelikož jsme letos již jednu cestu do světa absolvovali, chtěli jsme si teď v pochmurných podzimních dnech hlavně užít moře a pohodu. A přesto si myslím, že jsme se ani jeden den neváleli (kromě toho prvního) na pláži.

 

Původní rozhodnutí o cestě jsme učinili my dva (já a můj manžel Tonda) a postupně se k nám přidali další naši kamarádi, takže konečný počet byl sedm (dvě holky a pět kluků). Zní to hrůzostrašně, ale byli jsme taková přelévací grupa a podle názoru a nálady jsme se rozdělovali, abychom se zase za den nebo dva někde sešli. Fungovalo to bez nejmenších problémů a výhodné to bylo z hlediska najímání různých druhů dopravy a lodí. I když teď, když se na to dívám zpětně, manželé Pavel s Katkou si to prostě užívali po svém a já s Tondou a pak Martin, Honza a Radek jsme utvořili malinko kompaktnější partičku, i když taky ne napořád.

 

Předcestovní přípravy

Všechno samozřejmě začíná výběrem lokality, počtem dní a letenky za dobrou cenu. Lokalita je tedy jižní Thajsko, pobřeží Andamanského moře, a to proto, že jednak chceme být u moře (na severu Thajska jsme byli vloni při cestě do Laosu), a jednak na jiných místech, např. v Thajském zálivu, v listopadu teprve vrcholí období dešťů.

 

Další věc, kterou máme ujasněnou, je, že nechceme na ostrovy typu Phuket. Počet dní jsme zvolili 18 a letenka Praha - Bangkok nás stála asi 18.000,- Kč. Tady bych se chtěla zmínit o thajské nízkorozpočtové letecké společnosti „One Two Go“, která operuje mezi Bangkokem a Krabi a dalšími vnitrostátními destinacemi. My jsme si tedy koupili letenku až do Krabi. Jen pro srovnání, letenka stojí zhruba kolem 1.100,- Kč se všemi letištními poplatky – vlak do Krabi asi 800,- Kč. Ušetříte sice 300,- Kč, ale letadlo letí 1 hodinu, vlak jede 14 hodin. Pokud si tedy chcete co nejvíce užít dovolené, doporučuji zakoupit letenku. Zpátky jsme razili názor projet se vlakem, ale stejně jsme si zase koupili let (1.850,- B, což je při současném kurzu 10 B = 6,50 Kč opět stejná suma).

 

Dále je potřeba zavolat na hygienickou stanici a nechat se naočkovat a v neposlední řadě vyřídit si vízum. Thajské velvyslanectví se nachází na adrese: Romaina Rollanda 481/3 160 00  Praha-Bubeneč. Vízum se podává každý všední den od 9:00 do 11:00 a je třeba 1x vyplněný formulář s fotkou, pas, rezervace letenky (důležité) a 700 Kč. Vše je hotové do tří dnů. Pas musí mít delší platnost než 6 měsíců.

 

Dobrodružství na cestě

Vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli poměrně narychlo a chtěli jsme letět co nejlevněji, náš známý kamarád, který vlastní firmu na prodej letenek (tímto udělám první reklamu www.airtic.cz), dělal, co mohl, a letěli jsme přes Moskvu, což sice je ve směru jízdy, ale zato jsme sedm hodin čuměli na letišti Sheremetevo a zkoumali, proč Rusové tolik šetří židlemi. Nakonec jsme to vyřešili natrhanými papírovými krabicemi, na kterých seděla většina zoufalců jako my. Pavel s Katkou to měli ještě zajímavější – ti letěli přes Bahrain (jenom pro představu kterými všemi cestami se dá do Bangkoku doletět).

 

Další kapitola je vybavenost ruských letadel, stáří a vzhled letušek a absence jakéhokoliv alkoholického nápoje na palubě letadla. To, že nám nedají ani pivo k jídlu (vše se musí platit), tak trochu odčinilo královské místo na nohy. Doporučuji vyšším lidem jako já létat s ruským Aeroflotem a na palubu si propašovat nějaké to vínko či pivko, tak jak to v hojném množství předvedli ruští občané. My, střízlivý zbytek světa, jsme jen závistivě koukali, jak si zvesela přiťukávají stakanem nějakého toho koňaku. A to, že se v letadle nenachází žádná televize, se dá vyřešit nějakým tím časopisem. Ale to přistání! Tak měkký dosed v Bangkoku na dráze jsem fakt ještě nikdy nezažila. Opravdu.

 

Pro přehled délka letu

Praha – Moskva 2:15 (+2 hod časový posun)

Moskva – Bangkok 9:15 (další +4 hod posun, takže celkem +6)

Bangkok – Krabi 1 hod

 

První ubytování

To vše, ač se to nezdá, nám zabralo skoro dva dny cestování. Z Prahy jsme odlétali 3.11. v 11:45 a v Krabi jsme vystoupili 4.11. v 18:25. Horší je, že na takhle malém letišti toho většinou moc nevymyslíte. A už vůbec ne po setmění.

 

Na první ubytování jsem dostala tip od našeho kamaráda, protože tento resortík není v průvodci Lonely Planet uveden, a přesto si myslím, že je to jedno z nejlepších řešení, jak bydlet v okolí Krabi. Teď nevím, jestli co napíšu, je pravda, ale prý majitelka tohoto resortu byla osobní kuchařka krále a dostala od něho tento pozemek darem a vybudovala si tam resort Pine Bungalow. S vámi se ale bude bavit mistr Somgpong neustále popíjející různě uschovaný thajský rum.

 

Takže možné nejlevnější řešení by asi bylo vydat se pěšky po silnici směr Krabi a tam si chytit taxi, usmlouvat cenu a jet. Jenže po dvou dnech cestování se těšíte být co nejrychleji někde už u toho moře. Bereme oficiální taxi u východu z letištní haly za 700 B a jedeme směr Pine Bungalow asi 35 km vzdálené.

 

Za necelou hodinu jsme na místě. Dalo by se říci, že to, co nás uvítalo, předčilo všechna naše očekávání. V zahradě zasazené bungalovy v cenovém rozmezí od 300 do 600 B, ne víc než deset kroků od moře a pláž jemně osvícená světýlky a do toho všeho jemně šplouchající moře. A pozor – široko daleko žádný další resort, kromě královské rezidence vyjímající se vysoko na skále. K bungalovům samozřejmě patří i restaurace téměř na pláži.

Dostávám od svých kamarádů několik malých kladných bezvýznamných bodů.

 

5.11.2006 Jediný válecí den

Tak dnes je ten první a taky poslední válecí den. Náladu nám trošku kazí odpolední odliv, kdy moře ustoupí opravdu daleko a vrátí se až zase večer. Posléze ale zjišťujeme, že to při odlivu vypadá všude úplně stejně.

 

Večer se necháváme všichni na korbě náklaďáku odvézt do Krabi (asi 20 km za 100B/os/i zpátky) na tzv. Full moon party. Představovali jsme si, co to nebude za divočinu, ale v podstatě se výborně najíte na nočním trhu a pak koukáte, jak Thajci pouštějí po vodě všelijaké ozdoby z kytek se zapálenými svíčkami.

 

6.11. Národní park Thanbokkoranee

Půjčujeme si motorky (300B/den) a vyrážíme na sever do 70 km vzdáleného městečka Ban Bho Tho (7 km od Ao Leuk). Zde se nachází startovní bod pro kajaking do jeskyní národního parku Thanbokkoranee.

 

Normálně tento výlet aranžují různé resorty v okolí Krabi a chtějí za to poměrně veliké peníze. Pokud si půjčíte motorky a kajak sami, vyjde vás to vše asi na čtvrtinu. Kajak pro dva půjčují za vyvolávací cenu 500 B, my jsme ho usmlouvali za 300 B i s průvodcem na dalším kajaku. Průvodce je užitečný, ukáže vám cestu, prehistorické malby v jeskyních (protože jinak je sami nemáte šanci nalézt) a popovídá si s vámi o vaší zemi a tak. Uvidíte tedy již výše zmíněnou poměrně velkou jeskyni s pár malbami (stejně v nás zůstalo podezření, že si to tam Thajci namalovali nedávno, nebo to alespoň trochu obtáhli) a s mnoha krápníky, pak vjedete jeskyní do takové laguny a nakonec projedete jeskyní nebo spíše tunelem tam a zpátky a 10 cm nad hlavami budete mít krápníky. Je to fakt docela hezké. Na konci cesty se můžete osprchovat ve sprchách od slané vody a dát si jídlo v malé plovoucí restauraci.

 

Thajsko Krabi

 

Odtud jsme popojeli asi 10 km do dalšího menšího parku, který je ale stále zřejmě součástí celého parku Thanbokkoranee. Vstupné chtěli 200 B, ale po naší nacvičené scénce, že omdlíváme úžasem nad astronomickým vstupným, se výběrčí v budce, sice s očima v sloup, ale spokojil se 100 B na osobu. V jednom místě se tam dá koupat a plavat ve vodních kaskádách tekoucích odněkud z džungle. Při návratu domů klukům cesta po rovné bezproblémové silnici připadala nudná a odbočili mezi kaučukové sady. Takže jsme se ztratili, což ovšem bylo žádané a neuvěřitelnými prašnými cestičkami jsme se potmě nějak domotali domů. Mistr Somgpong asi půl hodiny zkoumal stav motorek.

 

Dodatek pod čarou: Důmyslnost mistra Somgponga, co se týká schovávání alkoholu před svojí ženou, je opravdu veliká. Jeden rum má v knihovně za Lonely Planet a druhý u nás na stole, jako že je náš.

 

7.11. Výlet lodí

Dnes jsme si u mistra Somgponga zamluvili celodenní výlet lodí (long tail boat) po okolních ostrovech včetně oběda a pitné vody za 450 B/os. Na lodi je akorát naše partička a je skoro plno. Jede se trasa kolem čtyř ostrovů. Hlavní atrakcí by mělo být šnorchlování u Chicken Island, který je všude na obrázcích. Všechno bylo nádherné, ale mne ohromila poslední zastávka v Railay, kde se nacházejí nádherné přírodní skalní útvary a jeskyně a především je to lezecký ráj.

 

Do Pine Bungalow se vracíme v pozdním odpoledni. Po večeři se necháváme hodit do nedaleké vesničky na masáže. Thajská masáž celého těla na jednu hodinu stojí 250 B, olejová masáž 500 B a masáž nohou 280 B. Mají samozřejmě plno dalších druhů.

 

8.11. Přesun na ostrov Phi Phi Don

Je čas přestěhovat se dál. Platíme a loučíme se s mistrem Somgpongem a opět všichni na korbě auta jedeme na letiště (auto 500 B). Cestou si necháváme zastavit u „Hřbitova mušlí“(na mapě místo s hvězdičkou velkého významu „Gastropod Fossil“). Jak bych to řekla. To co uvidíte, by vás za vybírané vstupné moc nenadchlo. Ale ještě než dojdete k výběrčí budce, pěkně v tichosti přelezte zábradlíčko, slezte dolů k moři a zadarmo jsou ty zkamenělé mušle docela zajímavé.

 

Loď na Phi Phi Don odjíždí z mola asi 5 km za městem Krabi. Nenechte si od nikoho vnutit dražší lístek. Stojí 350 B/os. Loď jede 2x denně v 10:00 a v 15:00 a cesta trvá 1 1/2 hod. Pokud chcete cestu strávit na otevřené palubě, doporučuji připravit si krém s vysokým faktorem. Batohy vám totiž naházejí dolů do lodi a pak už nebudete mít šanci a budete pouze měnit barvu. Píše se v Lonely Planet, že v sezóně (od října do dubna) je na Phi Phi Don těžké sehnat vůbec nějaké ubytování. Asi je to pravda. My jsme s vypětím všech sil našli ubytování přímo na Ton Sai Bay,

kam přijede loď, v Gypsy Bungalow za 500 B/bungalov. Bungalovy jsou asi 200 m od moře zastrčené směrem do vnitrozemí.


Na ostrově Phi Phi Don nejsou žádné cesty, není tedy možné půjčit si motorku, ale dá se chodit pěšky. Po celém ostrově jsou rozmístěné resorty. Pokud se chcete ubytovat jinde než v Ton Sai Bay, je třeba si najmout loď asi za 300 B, ostrov si objet a vyhlídnout si ubytování v nějakém izolovaném resortu. Nám se tato varianta moc nezamlouvala, protože je člověk odříznutý od světa a nedá se toho moc podnikat. Ovšem pro někoho to může být vhodné.


V Ton Sai Bay je několik potápěčských základen. Jedna z nich – Phi Phi scuba diving center má českou instruktorku, která si s vámi ráda popovídá. Možná se necháme zlákat i na potápění, nabídka na lokalitu, kde je možné vidět manty a žraloka velrybího, je lákavá. Ještě se uvidí.


Odpoledne jsme prošli kus ostrova. Po vlně tsunami to tady rozhodně není v původním stavu, ale zato se všude pilně staví. Večer si u hlavního mola najímáme na druhý den loď. Všude se za celodenní objížďku ostrovů se šnorchlingem inzeruje cena 600 B s malým obědem a pitnou vodou. My jsme si u nějakého chlapíka ukecali cenu za celou loď 2200B (což je při sedmi lidech skoro 300 B/os) bez oběda. Bylo trošku divné, že nabídku na loď vytáhl z telefonního automatu, no ale zase nechtěl žádnou zálohu, tak co, snad to bude platit.


To byste koukali, jaký je večer zájem o můj krém s panthenolem.

 

9.11. Výlet se šnorchlováním

Paráda, všechno platí, dokonce si pro nás ten řidič přišel do Gypsy bungalow. Je 9:30 a vyrážíme. Věci na šnorchlování máme svoje, na oběd se někde zastavíme.


První šnorchlování je kousek od hlavního mola naproti Long Beach, kde se opravdu dají vidět tzv. píseční žraloci. Pak je další a další šnorchlování u ostrovů Bamboo Island a Mosquito Island. U obou ostrovů se pouze kotví, neboť jsou přírodní rezervace a při vstupu se platí poplatek 200 B/os. Ale není problém řidičovi říct a on přikotví. Je tam krásná pláž s bílým pískem. Dále se objede ostrov Phi Phi severně z východní strany na západní a teprve začíná pastva pro oči. Krásné skály a malé plážičky tvořící ostrovní laguny.


Na jedné takové Nui Bay zastavujeme na delší šnorchlování. Je tam skrytá jeskyně, kterou se dá s malou troškou adrenalinu proplout. Dále se pokračuje kolem Monkey Beach (opice tam zrovna nebyly) k sousednímu neobydlenému ostrovu Phi Phi Lay, který je známý především svou lagunou Maya Bay, kde se natáčel film Pláž s Leonardem di Caprio. Zde se za vystoupení z lodi opět musí zaplatit poplatek 200 B jako vstup do národního parku. Ostrov se dá projít napříč a prolézt dírou ve skále na druhou stranu a tam opět pošnorchlovat.


Vracíme se skoro za tmy. Ve městě to večer docela žije – krámky, restaurace a bary. Není špatné si v místní sámošce 7Eleven koupit za pár Bahtů pivo a sednout si na břeh moře. Kdekoliv také není problém internet, ICQ nebo Skype. Dá se říci , že je to celkem všude docela rychlé.

 

Proč jsem nenapsala, jak jsme si poloseděli a pololeželi v jedné hospůdce s výhledem na moře a pak jsem zjistila, že mi na těle pochodují dva obrovští švábi a já vyskočila a převrhla pivo? Proto!

Taky bych se tímto chtěla dodatečně omluvit Martinovi za ty žraloky. Po úpravě fotek v programu Adobe Photoshop se na té fotce opravdu objevili.

 

10.11. Na kajaku kolem ostrova

Dělíme se na dvě party. Pozemní parta prolézá celý ostrov pěšky, já s Tondou si půjčujeme kajak a statečně pádlujeme kolem ostrova a pak na včerejší Nui Bai. Jsme tam úplně sami (asi dvě hodiny, pak přijíždějí long tail boaty s turisty a pak je zase klid). Hlavně jsem si chtěla podvodním foťákem nafotit tu včerejší jeskyni, což jsem udělala, ale fotky nic moc. Půjčení kajaku stojí na 4 hodiny 250 B, na celý den 500 B.

 

Večer jsme navštívili na pláži ohňovou show. Docela dobré, kdyby na mne nespadla nějaká opilá slečna, nevylila mi pivo a nespálila mi prst cigaretou.

 

11.11. Plavba na ostrov Lanta

No nic, je čas popojet dál. Kupujeme za 300 B/os lístky na loď a v 11:30 máváme Phi Phi a míříme na ostrov Lanta. Na lodi operují dohazovači ubytování. Ač jsme byli pevně rozhodnuti, že hned, jak vystoupíme na Lantě, si půjčíme motorky, projedeme si ostrov a najdeme si ubytování sami, nakonec jsme se nechali od slečny Niny naverbovat do bungalovů jejího bratra „Last Beach Resort“ za 300 B/bungalov plus doprava zdarma. V podstatě o nic nejde a když se nám to nebude líbit, pojedeme pryč.


Po dvou hodinách na lodi tedy vystupujeme na Lantě, nakládáme se na korbu auta a jedeme asi půl hodiny přes celý ostrov na úplný jih Lanty (odtud název bungalovů). Dál už je jenom národní park a maják. Bungalovy jsou takové jednodušší, ale pěkné, kousek od moře (asi 30 m). Celé to tady působí velmi romanticky (ano, to by žádný chlap takhle nevykreslil) a příjemně.


Jak jsme další den zjistili, když jsme si půjčili motorky, ani bychom nikde jinde na Lantě bydlet nechtěli. Ostatní resorty byly mnohem dražší nebo pláž vypadala přelidněná jako v Itálii anebo nebyla při odlivu hezká (plno mrtvých korálů čouhajících z moře). Tady je moře pořád pěkné a nádherné večery při západu slunce. Jediný nedostatek je podle kluků ten, že jste odkázáni na pivo místní restaurace a to stojí 100 B. Takže vypijete tři piva a stojí to stejně jako ubytování (takhle by zase neuvažovala žádná ženská - pozn. aut.).


Myslíte si, že je naprosto normální chytit obrovského kraba poustevníčka v obrovské mušli a pak ho chovat v umyvadle bungalovu? Honza si myslí, že je.

A v Last Beach Resortu si zase myslí, že není úplně normální, když tři dospělí, vzrostlí chlapi trvají na tom, že budou spát všichni na jedné posteli. Ale ušetřili jste kluci, co?


12.11. Motovýlet kolem Lanty

Půjčujeme si motorky přímo u nás, řadicí za 250 B/den, automat za 350 B/den, a jedeme prozkoumat ostrov na sever a zase zpátky. Nastalo malé zdržení s objednávkou letenek do Bangkoku a s obědem v podobě pečeného kuřete na schodech před 7Eleven.

 

Projíždíme napříč ostrovem na východní stranu Lanty kolem odbočky do jeskyní. Na ty se chystáme až odpoledne. Cestou si v restauraci s nádherným výhledem dáváme polívku a kafe. Pak opět sjíždíme k moři na východní straně ostrova. Projíždíme Starým městem až k vesnici mořských cikánů. Tady cesta končí.

 

Jak jsme tak všechno očumovali, zjistili jsme, že do jeskyní už to nestihneme. Ani nevím, jestli je to škoda, protože za prvé jsme si jeskyní do této chvíle užili celkem dost a za druhé trochu sprchlo, takže každý, kdo z jeskyní vylezl, vypadá jak indián na válečné stezce (obalen červeným blátem).

 

Co se dá ještě na Lantě podniknout, je mimo jiné výprava na slonech k vodopádům. Tato atrakce však zaujala pouze dva členy naší výpravy (Pavla a Katku), ale vypadali spokojení.

 

Večer potvrzujeme náš dvoudenní výlet na ostrov Koh Rok. Cena je 1.600 B/os při minimálním počtu šesti lidí, a to je, jak jsme zjistili, velmi dobrá cena, kterou nám nikde jinde na Lantě nebyli schopní nabídnout.


Když už se ten večer při ohnivé show na pláži tak pěkně rozjel, nebudeme přeci tu slivovici tahat přes celé Thajsko.

 

13.11. Výlet na ostrov Koh Rok

Vstáváme tak, abychom na našich motorkách (usoudili jsme, že od včerejška ještě neuplynulo 24 hodin od vypůjčení) byli na svítání u majáku, což je asi 20 minut maličko složitější jízdy. Maják je, jak už jsem psala, úplně na jihu ostrova a kolem se rozprostírá národní park. Je tady hezká vegetace, okolo říčky varani a neskutečně drzé opice na pláži.

 

Vracíme se na snídani a balíme na výlet. Vlastně akorát pár osobních věcí, všechno ostatní bude zajištěno. Neděláme si žádné iluze o nabídnutém servisu, určitě to bude jako vždy – něco málo jídla a pitná voda. Omyl. Tak za prvé s námi jede celá tlupa průvodců, kteří se o nás budou starat, a loď je do poloviny naplněna vším možným. Dále s námi jedou tři Italové, takže je nás dohromady osm (Katka s Pavlem nejedou a jdou právě na ty slony).

 

Dále bylo v ceně zahrnuto:

- samozřejmě doprava na ostrov a zpět (2 hodiny tam a 3 hodiny ve vlnách zpět)

- šnorchling na různých místech

- poplatek 200 B/os za vstup do národního parku (to je celý tento neobydlený ostrov – vlastně dva ostrovy proti sobě)

- půjčení hamaky pro spaní na pláži, nebo 300 B pronájem stanu – jak kdo chce

Jídlo

- první oběd: sendvič a nakrájený ananas a meloun

- večeře: na ohni pečené ryby, které nachytali harpunami, další mořské potvory, kuřata a k tomu rýže a několik druhů omáček a zeleniny

- snídaně: toust s máslem a marmeládou a míchaná vajíčka a opět ananas a meloun a kafe

- druhý oběd: opět pečené ryby a kuřata s rýží a ovoce

Pití

- kromě vody fanta, sprite, pivo, coca cola a rum, vše pěkně ve velké bedně s ledem.

 

Celý tento výlet jsme nazvali takovou třešinkou na dortu našeho zájezdu do Thajska. Už při cestě jsme byli nadšení skupinou šesti žraloků, kterou jsme míjeli. Tak jak to má být, žralokům koukaly jen ploutve. Na ostrov přijede za den tak maximálně pět lodí s pár lidmi a přes noc tam nezůstává skoro nikdo. Jsou tu neskutečně nádherné bílé pláže s jemňoučkým písečkem jako mouka a šnorchlování, kde si jen člověk vzpomene. Na ostrově je jedna hospodářská budova, kolem které žijou dvoumetroví varani a jeden drzý pták loskuták. Ráno při východu slunce po pláži běhají 10cm krabi.

 

Kromě klasického šnorchlování na korálech jsme se vydali pozorovat lov ryb harpunou. To jsme však netušili, že nás loď vyhodí (mne a Tondu) spolu se čtyřmi lovci na moři a vrátí se pro nás zase až za dvě hodiny. Zatímco ostatní šnorchlovali kdesi v korálových zahradách, my jsme obeplavali skoro půl ostrova. Z druhé strany je Rok Island skalnatý a v čisté vodě bylo vidět, jak skály pokračují pod hladinou a vytvářejí různé bizarní útvary a jeskyně. Mezitím jsme neustále kontrolovali, abychom se nedostali harpunářům na mušku.

Večer pak nastala hostina ze všech těch nalovených ryb.


Martinova oblíbená věta: „Honzine, pojď do vody, víš, že ten zájezd byl drahý jako prase!“

 

14.11. Relax na Koh Rok

Prošli jsme ostrov, pošnorchlovali na dalším novém místě, snědli oběd a asi v 14:30 se vracíme zpět na Lantu. Tentokrát fouká vítr a jsou dost velké vlny. Občas loď nabere trochu vody, ale pohoda. Nejedeme přímo na Lantu, ale na ostrov Koh Hai, kde vysazujeme naše tři Italy. Kdyby nám zbývalo do konce zájezdu více dní, bylo by to i pro nás zajímavé řešení. Vlastně si člověk na Lantě zbalí všechny věci, takže nemusí platit tu jednu noc, co se bivakuje na ostrově, a pak se nechá vyhodit na Koh Hai. Bydlení se tady dá najít od 400 B a celý den se můžete kochat fantastickým výhledem na okolní ostrůvky.

 

V našem Last Beach Resortu přistáváme maličko zmrzlí. Večer vše rozebíráme a tři z naší skupiny (Honza, Martin a Radek) už zase nemůžou vydržet na místě a jsou rozhodnuti zítra odjet směr Krabi (odtud nám 17. letí letadlo do Bangkoku). My zbývající čtyři členové si chceme ještě užít moře a na druhý den si opět platíme naši loď na výlet kolem čtyř dalších ostrovů. Cena je 800 B/os – poměrně vysoká.


Je dobré mít doopravdického kamaráda, který vám v případě nouze rád přenechá své místo na přídi lodi v zákrytu za bednou a sám si ochotně sedne na vítr a na déšť. „Viď Honzine?“

 

15.11. Plavba na pirátský ostrov

Stejná loď, stejný kapitán. Vždyť taky vše patří k Last Beach Resortu. Na lodi my čtyři a dva Angláni. Je to vlastně náš skoro poslední den u moře, tak si to musíme náležitě užít. Šnorchluje se u několika menších ostrovů. Pod vodou je to hezké, jako ostatně skoro všude. Na ostrůvkách na skále jsou přilepené malé domečky a natažená lana. Jsou to základny sběračů ptačích hnízd, vyhlášené to kulinářské pochoutky.

 

Perlička dne nastává u ostrova Koh Muk. Do nitra ostrova se dá dostat pouze 80m dlouhou jeskyní – tunelem. První plave průvodce s baterkou a ten poslední (což jsem byla já) už nevidí skoro nic (několik minut opravdu nic). Proplave se tedy tou jeskyní a uvnitř ostrova je pláž. Když je příliv, jeskyně se zatopí a do ostrova se dostat nedá. Prý tady piráti schovávali své poklady.

 

Tak jsme si to užili. Zítra opouštíme resort, tak si musíme objednat dopravu do přístavu. K našemu milému zjištění je zdarma.


Šnorchlohodin máme, že se to nedá spočítat.

A to proplouvání tou jeskyní bylo fakt nebezpečné, takže dobře kluci, že jste odjeli.

 

16.11. Zpět v Krabi

Přesně v 7:00 opouštíme na korbě vozu Last Beach Resort. V 7:30 jsme v přístavu a v 8:10 odplouváme směr Krabi. (Cesta trvala 2 hod a lístek stál 350 B/os). V přístavu si bereme taxi. Taxikář chtěl 50 B/os, tak se nám to zdá docela levné a ani o tom moc nepřemýšlíme a nesmlouváme. Ubytováváme se v Green Tea Guesthousu za 350 B s větrákem a teplou vodou. Kluci tady nejsou, asi někam odjeli.

 

Půjčujeme si motorky a jedeme se podívat na pláž Ao Nang, kterou jsme vždycky viděli jen z lodi. Je zrovna odliv, moře je pryč a pohled to není nijak úžasný. Celé to prostředí po tom všem klidu, co jsme prožili, mi nějak připomíná italské Bibione. Teď teprve vidíme, jak to naše první bydlení v Pine Bungalow bylo zlatý.

 

Na koupání to v těch 10 cm vody moc nevypadá, a tak navrhuji jet se podívat do národního parku Khao Phanom Bencha. Jenže jsme zřejmě zaparkovali naši motorku na špatném místě a tak jsme jako mnoho dalších dostali botičku. Tedy botička je řetěz se zámkem. Zatímco řešíme co dál, přijíždějí kluci právě z tohoto parku a tak naši situaci řešíme společně. Vyřešit se nedá nic. Prostě se musí dojít do nedaleké policejní budky, tam sepsat protokol a nechat tam mezinárodní řidičák, pak jet zaplatit pokutu do Krabi (není to tak strašné, dá se to ukecat na 300 B), pak se vrátit zpátky do Ao Nang s potvrzením o zaplacení a oni vám vrátí řidičák.

 

Po setmění vyrážíme na společnou večeři na noční market. Večer uzavírá, tak jako ostatně všude, kde je to možné, pár piv z obchodu 7Eleven. Jak tak sedíme před Sedmičkou, přímo před námi zastavilo takové oprýskané autíčko se zastřešenou korbou. Najímáme si ho na druhý den za 300 B jako odvoz na letiště. (Recepční v našem guesthousu nám nabízela dopravu za 600 B).


Kluci se smáli, že jsme rozmazlení s teplou vodou, ale pak se potichu někteří z nich zajímali, jestli, když už tu teplou vodu máme, by se k nám jako nemohli přijít trochu líp umýt.

 

17.11. Pár dní v Bangkoku

Letadlo letí v 10:50 (www.flyonetwogo.com). Přistáváme opět na novém letišti Suvarnabhumi. Teď se potřebujeme co nejlevněji dostat na Khao San, ulici, kde budeme bydlet. Když se vyjde ven z letiště, přesně v tom samém patře, co se přiletí, je přímo zastávka Shuttle Busu. Ten jede zdarma asi 10 min na autobusový terminál a odtud se pokračuje autobusem č.556 za 35 B/os asi 35 min (záleží na dopravní zácpě).

 

Ubytováváme na ulici Khao San v New Joe Guesthaus za 350 B s větrákem, ale byla to pěkná blbost, protože ačkoliv se v Lonely Planet píše:“Listopad je v Bangkoku nejchladnější měsíc, tak si přibalte mikinu“, je tady takové vedro, že se to nedá vydržet. V pokoji je doslova nedýchatelno. Chodíme se ochladit ke klukům, kteří mají klimatizaci, protože jiný pokoj už neměli, jinak by dopadli stejně.

 

Tady se vlastně končí můj cestopis, protože návod, jak strávit dva nebo tři dny v Bangkoku, si každý může přečíst v jakémkoliv průvodci. Je tady plno krásných chrámů, můžete jet lodí po řece Chao Phraya, vyrazit do okolí Bangkoku atd. Po řece jezdí malé lodě, které slouží jako městská hromadná doprava. Lístek stojí asi 13 B, jejich ceník jsem nepochopila, protože ať jsme jeli kamkoliv, stále jsme platili 13 B.


Proč bydlet na Khao San? Je to oblast baťůžkářů, s levným bydlením a uličkami nabitými krámky, restauracemi a bary.

 

Nebojte se jezdit lodí a skytrainem, z obojího je nádherný výhled, a taky se nebojte taxi. Když si poručíte zapnout taxametr, budete žasnout, že je mnohem levnější než ztěžka usmlouvaný Tuk Tuk.

 

20.11. Let zpátky domů

Na letiště je možné jet za 120 B minibusem, který postupně sbírá lidi z Khao San a jede zhruba každou hodinu, nebo si na Khao San sjednat dopravu taxikem za 160 B. Většina guesthousů vám vždy nabídne předraženou službu.

 

Nezapomeňte si nechat 500B/os jako odletovou taxu.

 

A jestli poletíte s Aeroflotem, víte, co máte dělat.

 

A jestli pašujete nějaké ty mušle či kamínky tak jako vždy já, zabalte je jednotlivě do špinavých věcí a na Ruzyni se tvařte jakoby nic. Jestli vám je najdou, máte smůlu, protože platí nové předpisy v Evropské Unii a nic takového se dovážet nesmí.

 

P.S. Co sebou?

Lonely Planet, nejlépe vydaný v angličtině, protože tam jsou nejčerstvější údaje

Pas

Pojištění

Lékárnu (prášky na průjem, dezinfekci na rány, náplasti do vody a další podle uvážení)

Masku a šnorchl (neoprenové boty do vody)

Sarong nebo prostěradlo na přikrytí

Sandále

Tílka

Kraťasy

Plavky

Do letadla ponožky, dlouhé nebo odepínací kalhoty a košili

 

Opravdu téměř všechno se tam dá koupit.

 


CESTOVATELSKÉ ZAJÍMAVOSTI

Diskuse

nedávno jsem byl v thajsku je to tam super :) pomohl mi tento web http://thajskonataliri.cz
Ideme s priatelkou do thajska 22.11.-4.12. 2013 , ak by sa nasiel niekto kto ide v tomto obdobi tak napiste :)
Ahoj cestujeme do thajska na tři týdny. Potřebujeme "vyplnit" čas cca týden až deset dnů někde v jižním thajsku. Poradíte někdo nějaký tip na levný ubytování prakticky tam kdekoliv. Nejlépe bysme brali nějaký levný bungalov na pláži. článek je celkem starého data, tak se ptám na aktuální situaci. Předem díky.
Samo: s přítelem taky zvažujeme o ceste do Thajska :)
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   = 

VYBAVENÍ NA CESTY