RADY NA CESTU

ČESKO-ČÍNSKÝ SLOVNÍČEK



 

Cestujete-li na vlastní pěst Čínou, bez znalosti aspoň pár slovíček čínsky se vám bude cestovat hodně špatně. Jednak skoro nikdo jinou řeč neumí a hlavně se místní ani moc nebudou snažit vám porozumět. Hlavně na úřadech a ve státních obchodech. Když jim neumíte říct, co chcete, tak máte prostě smůlu. Čínština má dvě hlavní velmi odlišná nářečí, mandarínštinu a kantonštinu. Zde pár slov v mandarínštině.

 

Výslovnost

V přepisech výslovnosti ze znakového písma do latinky používáme tzv. pinyin, systém, který je celosvětově používaný. Písmena se čtou jako v češtině s následujícími výjimkami:

Ch – čte se jako „tvrdé“ č

Q – čte se jako č

Sh – čte se jako „tvrdé“ š

X – čte se jako š

Zh – čte se jako ž nebo dž

B - čte se spíše jako P

G - čte se spíše jako K

D - čte se spíše jako T

J - čte se spíše jako Ť

 

Intonace

Každá slabika v čínštině může mít pět různých způsobů intonace, což pokaždé mění význam slova. Tón slabiky může být (1) neměnný nízký, (2) neměnný vysoký, (3) stoupající, (4) klesající a (5) nejprve klesat a pak stoupat. Řeč potom „zpívá“. Pro nás je zpočátku dlouho těžké odlišit, s jakou intonací vlastně byla hláska řečena. Ještě těžší je správnou intonaci vyslovit. Běžný cestovatel by se měl zaměřit spíše na naučení více základních slov, než na zvládání intonace. Číňan – po několika opakováních – nakonec pochopí, co říkáte, i když přesně intonaci netrefíte. V tomto průvodci znázorňujeme alespoň stoupající tón, protože je nejvýraznější (á,é,í,ó,ú,ý). Hlásku obsahující tuto samohlásku vyslovte jakoby tázacím způsobem.

 

Ahoj, dobrý den – ni hao

Sbohem - zaijian

Děkuji – xie xie

Omlouvám se – duibuqi

Já/ty/on/ona/ono – wo/ni/ta

My/vy/oni – women/nimen/tamen

Jmenuji se – wo xing

Chci / nechci – wo yao / búyao

Máme/nemáme – you/méi you

Záchod/toaletní papír – cesuo/weisheng zhi

Kolik to stojí? – duoshao qián?

Výměna peněz – huan qián

Hotel – lüguan, binguan, fadian, jiudian

Dormitory (pokoj sdílený s jinými lidmi) – duorénfáng

Pošta – yúojú

Telefon/internet – dianhua/yinte wang

Kde je … - … zai nali?

Ulice/ulička – lu nebo jie nebo dajie/hútóng

Dnes/zítra/včera – jintian/míngtian/zuótian

Chci jet do … - wo yao qu …

Taxi/autobus/vlak– chuzu che/gonggon qiche/huoche

Letiště/autobusové nádraží/vlakové nádraží – feijichang/qiche zhan/huoche zhan

Kolo - zixíngche

Nemocnice – yayuan

1 až 10 – yi, er (liang), san, si, wu, liu, qi, ba, jiu, shí

20, 30 … – er shí, san shí …

12, 35 … - shí er, san shí wu …

100, 1 000, 10 000 – yi bai, yi qian, yi wan

 

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

 


CESTOVATELSKÉ ZAJÍMAVOSTI

Diskuse

vacur
vacur
Dobry den,

ve skole jsme se ucili, ze pocet tonu je 4, dale jste zapomneli, ze "z" se vyslovuje jako "dz"

dale nemocnice je "yiyuan" a posta je "youju". Jinak OK.
Dobry den,jak se rekne větnamsky ,,pes"?Odepiste prosim na muj email,dekuji
Dobry den,jak se rekne větnamsky ,,pes"?Odepiste prosim na muj email,dekuji
linda
linda
btw, "jmenuji se" se nerekne "wo xing" ale "wo jiao..."
starymistr
starymistr
Ve Svatém Janu pod Skalou u Berouna je od 10.7. do 20.7. 2010 Letní škola čínštiny. Místa jsou ještě volná - blíže na http://www.svatojanskakolej.cz/index.php?news=17
Ahoj, je mi líto ale v tomhle "slovníku" skoro nic není, kromě pár ěciček vhodných pro základní otázky přo cestování. Tenhle blog by měl spíše učit čínsky slova a ne jen pár vět.
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   = 

VYBAVENÍ NA CESTY