RADY NA CESTU

Turista podle příručky

Turista podle příručky

"Cizina rozum ostří, říkávají a pospíchají do světa, jako by svět byl jenom v cizině. Jsme prostřed světa - a přece se domníváme, že svět je daleko a mimo nás." Jiří Gut Jarkovský, Turistika - turistický katechismus.



"Sebral jsem v jednotný celek volné úvahy a kapitoly o turistice vůbec, české pak obzvláště, úvahy, jež vyplynuly dílem z dlouhé zkušenosti a práce na poli turistickém, dílem ze studia a knih, posléze také z rozhovorů a styků s českými turisty nebo z pozorování věcí a řádů turistických." Rovných 48 slov má první věta předmluvy Turistického katechismu. Je to čtení díky časovému odstupu velmi vtipné, byť by takovéto hodnocení dávno mrtvý autor slyšel bezesporu nerad.

Turistika je v Česku zábavou všelidovou. Tím chce autor těchto řádků naznačit, že se jí věnují lidé všech vrstev - od politiků konajících výšlapy tu na Říp, tam na Sněžku v rámci získání "lidového image", přes manažery, kteří procházce po bezpečném asfaltovém chodníků říkají nordic walking a berou si i uprostřed parného léta do ruky nápodobu lyžařských hůlek, až po kotlíkáře, kteří "přece nejsou turisti, ale trempové". Všichni tak nějak cítí, že není turista jako turista a že by bylo potřeba dát neřádu řád a vnést světlo do temného tunelu bezuzdného toulání se podle na stromech, zdech a plotech namalovaných pestrobarevných čárek. Tak aby bylo jasno, délka turistovy cesty by měla být delší, než 24 hodin. V opačném případě se nejedná o turistu, ale o výletníka. Tak to alespoň vidí Jiří Guth-Jarkovský, sportovní bafuňář a redaktor časopisu Turista.

Knížka bere turistiku skutečně zgruntu. Neopomíná společníky na cestách ani zdravotnický význam chůze. Nemine význam turistiky pro veřejnost včetně významu národohospodářského. Upozorňuje na mravy a nemravy na cestách. Poslední kapitola je věnována Praze turistické. Dnes už bizarně zní stížnost na lomoz na ulicích. "Elektrická tramvaj a konduktér na zvon koncertující na straně jedné, a těžké obchodní vozy zboží přivážející i odvážející na straně druhé., do toho různé vozíky příruční, vesměs po drsné dlažbě rachotící až uši zaléhají. Opravdu není možné dlážditi alespoň některé rovné ulice asfaltem?" Kdyby tak věděl, že dnes ty nedlážděné patří do chráněné zóny a parcely na nich jsou výrazně dražší, než ty vyasfaltované.

"Za nějakých tisíc let vzejde  národ, který nalézaje stopy železnic s úžasem bude se ptáti: Jaké že to byly zvláštní bytosti, které se domnívaly, že je velmi důležito pro život dostati se rychle z místa na místo? A budou míti pravdu. Já nikdy nechápal, jaký prospěch může míti cestování. Lidé tím ztrácejí svůj čas a překáží jim v práci," cituje Guth-Jarkovský hrabě Tolstého.

Slezská církev evangelická augsburského vyznání tvrdí, že katechismus "původně znamená ústní (zvláště rodinnou) výuku základů křesťanství, udělovanou dětem a nevzdělaným dospělým." Jiří Guth-Jarkovský chtěl asi názvem své knihy naznačit, že jeho slova mají být brána vážně, podobně jako slovo Boží (na které mimochodem lidské ucho není evolučně nikterak přizpůsobené). Jak vidno, nesmí se brát vážně ani podtitul knihy Turistika - turistický katechismus, ani její obsah a dokonce ani tento možná až příliš lehkým perem psaný text. Ale za přečtení stojí. Ovšem shánět jej budete těžko. Ještě, že Gutenberg vymyslel knihtisk díky čemuž vznikly knihovny.

 

Turistický katechismus kniha


CESTOVATELSKÉ ZAJÍMAVOSTI

*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   = 

VYBAVENÍ NA CESTY