CESTOVÁNÍ S DĚTMI RADY NA CESTU

8 dobrých rad, jak v klidu přežít létání a cestování s malými miminky

8 dobrých rad, jak v klidu přežít létání a cestování s malými miminky

Chystáte se na cestu s miminkem a nevíte, na co se připravit a co vás čeká? Autorka tohoto článku absolvovala hned několik dlouhých i krátkých letů s malým synem a ráda prozradí své tipy a triky, jak cestu přežít.



Jako mnoho jiných i já ráda cestuji. Chci projet celý svět, jako hodně jiných, abych nakonec zjistila, že to, co hledám, najdu doma. Ale i tak je hezké se podívat, jak to funguje jinde. A pak to přijde, najdete si partnera či partnerku, založíte rodinu. Každý trochu jinak, ale většinou se jednou dopracujeme k tomu, mít děti. Babičky většinou tvrdí, že teď je s cestováním konec, mladí dobrodruzi říkají "ne ne, nic mne nezastaví!" Asi je třeba všeho s mírou, zvýšit opatrnost, víc brát v úvahu různé možnosti nebezpečí a zajistit o malilinko vyšší komfort, aspoň co se spacáku týče. Dneska jsem se s vámi rozhodla podělit o své zkušenosti.

Všeobecně při cestování s miminky a malými dětmi volíme pomalé cestování, které vypadá tak, že máme jeden den na přesun o desítky kilometrů a dva až tři dny zůstaneme na jednom místě. Děti jsou jako houby, nasávají, nasávají a nasávají! Pro ně je všechno nové, neokoukané a potřebují všechno vyzkoušet. Nám připadá třetí den v jednom městě už trochu nudný, pro dítě nebude nudná ani vteřina.

Děti jsou u moře spokojenéDěti jsou u moře spokojené

Máme zkušenosti s dlouhými lety, vícero přestupy, ale absolvovali jsme i pár krátkých letů. Někteří rodiče se chlubí, že jejich dvouleté dítě už letělo stokrát. Nemyslím si, že je to nutné, zvláště v ohledu k přírodě. My létáme spíš z praktických důvodů - přesun za rodinou nebo přesun po Evropě do vzdálenějších zemí, když si z časových důvodů nemůžeme dovolit jet po zemi.

1. Letenka pro dítě

Miminka do dvou let mají letenku téměř zadarmo, cena se pohybuje okolo 10 % ceny dospělého. Některé společnosti nabízí i zvýhodněné ceny pro děti do 12 let, většinou ale už děti po druhých narozeninách platí stejnou cenu jako rodiče. Jde totiž o to, že miminko nemá vlastní sedadlo, má nižší limit pro váhu zavazadla a nevztahuje se na něj možnost příručního zavazadla. Miminko sedí/leží na klíně rodiče... Tedy aspoň taková byla původní myšlenka. Všichni víme, že chodící dítě neposedí déle než minutu. Nad dva roky už dítě potřebuje rozhdoně své valstní sedadlo.

2. Příruční zavazadlo: jídlo a pití

I když bývá počet malých tašek a batůžků omezen, ještě se nám nestalo, že by nás kvůli pěti taškám ve dvou dospělých a miminu zastavili. V jednom míváme důležité věci - pasy, peněženky, telefony, nabíječky, počítač, časopis.

Další bývá oblečení na dítě. Náhradní trika, mikinu na noc, několikatery gatě, čepici, záleží, kdy a kam letíte a odkud. A pokud jste fanatici jako my, používáte látkové plenky i při 10hodinových letech. Samozřejmě, že kvůli těmto dlouhým letům jsme pořídili i bio rozložitelné papírové plenky. Náš syn mívá navíc v letadlech průjem, takže s "plastovkou" odpadá praní plen v mezičasech na přestupy.

Další velký batoh je plný jídla. Jídlo většinou zabere ještě alespoň jednu nebo dvě igelitky. Záleží, kam a jak dlouho letíme. Do letadel se už pár let nesmí brát tekutiny, ale v případě, že máte miminko, nebo malé děti, můžete brát dětská jídla. Jednou jsme měli v zavařovací sklenici výborný domácí hovězí vývar. Jinak vlastně tekutiny nebereme.

Bereme s sebou dvě až tři prázdné plastové lahve, které po projití kontrolou naplníme až uvnitř letiště. Dnes snad na všech letištích mají pitnou vodu v automatech vedle "gejtu". Takže pokud také ve frontě na kontrolu rychle dopíjíte matonku, určitě si flašku nechte!

Když jsem byla (viditelně) těhotná, ale i potom s malým dítětem, vždy během letu chodím dozadu do "kuchyňky", kde letušky připravují občerstvení. Buď si sama dolévám vlastní prázdnou lahev, nebo rovnou beru nenačatou lahev z místních zásob. Však proč by jinak letenka stála 10 000? Kromě prázdných flašek na letiště pašujeme ještě jablka, hrušky, mrkve, okurky, banány, pomeranče, kedlubny, rajčata, buchty, řízky, vařené brambory, vařená vejce, vařené maso… mám pocit, že fantazii se meze nekladou.

I dlouhé lety se s dětmi dají přežítI dlouhé lety se s dětmi dají přežít

Jak se cestuje s malými dětmi například thajským pralesem? Je to sice pro dobrodružnější povahy, ale můžete najít inspiraci v článku S plenkou thajským pralesem!

Můj muž jednou letěl z Tibetu do Čech přes Saudskou Arábii a jeho maminka mu nabalila asi kilo vařeného vepřového, které si dal k obědu při čekání na přestup. Při kontrole se nás na jídlo v taškách ještě nikdy nikdo neptal, a kdyby ano, máme přece dítě! Nebude jíst ty fujtajbly, co rozdávají v letadle.

3. Aby let nebolel

Za základní pro létání s malými miminky aspoň do dvou let považuji kojit při vzletu, přistání a vlastně kdykoli během letu! Malá miminka, přestože jsou s maminkou, neví, co se děje a necítí se dobře. Především jde o tlak v uších, neustálé zvuky motoru, cizí vůně, turbulence a prostě celkově jinou situaci, než na jaké je zvyklé.

Kojení, stejně jako žvýkání u dospělých, pomáhá vyrovnávat tlak v uších. Kojení navíc dává dítěti pocit bezpečí, ale to je známá informace. Nejlepší je naprogramovat si dítě tak, aby při vzletu usnulo. Pro dvouhodinový let na dovolenou do Španělska nebo Řecka ideální! Na letišti nasává vše nové, vzrušením nelze usnout. Při sezení v letadle a čekání na odlet si dá trochu mléka, které pomáhá při vzletu a další dvě hodiny si rodiče můžou užívat let. Když se dítě pět minut před přistáním vzbudí, ještě rádo si u maminky uleví od hučení v hlavě.

Děti nejsou pro cestování překážka. Pokud jste dobrodružné povahy, můžete se s nimi vydat třeba i do pralesa. Zajímá vás, jak to probíhá? Přečtěte si článek S plenkou thajským pralesem.

Považuji za celkem dobrý výkon, když jsem několikrát při celonočních letech téměř nespala, syn na klíně, triko vyhrnuté a já sotva zamhouřila oči. Následující ráno pokračujeme přestupem, kdy syn je vyspaný, celkem vyrovnaný s časovým posunem, ale já mám ještě 4 hodiny vydržet v sedě a bez možnosti usnout.

4. Bezpečnost především

Pokud letíte s miminem do dvou let, které nemá vlastní sedadlo, většinou dostanete speciální bezpečnostní pás, který navléknete očkem na ten svůj a poté zapnete kolem pasu miminku. Letušky vás budou honit hodinu před vzlétnutím, aby už bylo dítě připoutáno. Ano, letušky většinou ještě nemají vlastní děti, a neví, že malé děti se neustále hýbají!

Několikrát se nám stalo, že jsme tento pás nedostali. Je to fatální chyba, defacto porušení bezpečnostních pravidel. My bychom se měli sami připomenout! Ale neděláme to. Kdyby letadlo spadlo, stejně to máme asi všichni jistý. Pro připoutání miminka platí stejná pravidla, jako pro dospělé. Při vzletu, přistání a turbulencích. Naše realita? Vlastně jen když syn pásy zkoumá a různě je zapíná a otevírá. Letušky sem tam projdou a kontrolují, ale těch deset sekund fingování se dá přežít.

5. Dětská postýlka

Společnosti poskytují možnost zapůjčení dětské postýlky pro miminka. Musíte si rezervovat sedadlo na začátku řady, u záchodů. Na stěnu před vámi se na panty přicvakne postýlka, která je do 70cm a 9kil miminka. Nám nestačila už na půlročního syna. Je fajn mít spoustu místa a postýlku, ale vzhledem k tomu, že sedíte hned u záchodů, dítě, ani vy, se nevyspíte. Při druhém letu jsme měli postýlku na zemi a byla plná hraček, jídla, letenek a plenek.

Do letadla si s sebou můžete vzít i autosedačku. Tuto zkušenost nemáme. Předpokládám, že se musí zaplatit plná cena letenky, protože sedačka zabírá jedno celé místo. Zároveň si nemyslím, že 10 hodin v sedačce je příjemné a navíc už bylo potvrzeno, že děti nemají v autosedačkách trávit víc času, než je nezbytně nutné, ze zdravotních důvodů.

Malí cestovateléMalí cestovatelé si život na cestách užívají

6. Další doplňky

Minule s sebou měl syn motorku. Takovou tu plastovou motorku, kterých mají dnešní malé děti plné garáže. Ježdění na letištích a v uličkách letadla si moc užíval, lidé se na něj usmívali a někteří fotili bez dovolení. Podobné doplňky také považuji za velmi důležité. Dítěti jeho vlastní hračky usnadní náročné přesuny. Při cestování s dětmi se na vás celkově lidé víc usmívají, víc se ptají, zda něco nepotřebujete a na malých vesnicích se rádi dají do řeči.

7. Očkování

Někteří čeští kamarádi se domnívají, že bez naočkovaného dítěte nelze opustit republiku, případně Evropu. Naopak. Nikoho na hranicích ani nenapadne se ptát na očkovací průkaz. Celosvětově jsou povinná, doporučená a volitelná očkování jiná, samozřejmě vždy s ohledem na místní situaci. Existuje několik málo výjimek, kdy je očkování povinné. Jedná se o pár států, především afrických, které vyžadují jedno či dvě různá očkování při vstupu do země. Více či méně aktualizovaný seznam najdete zde.

Drtivá většina očkování je doporučená. V té zemi je tato nemoc pravděpodobně rozšířená a není vyloučeno, že při cestování se s ní nesetkáte. Často jde o žloutenku, břišní tyfus nebo vzteklinu. Pokud pojedu do Střední Afriky, asi nějaké to očkování zvážím, v Evropě či Severní Americe by mne tento problém ani nenapadl.

Někdy se stane, že přestupujete nebo projíždíte zemí, kde jsou rozšířené různé nemoci. Očkovat nebo neočkovat je samozřejmě vždy na osobním uvážení. Pár hodin na "nebezpečném" území ale není vůbec důvod do sebe nebo do dítěte cpát spoustu chemie. Většinou stačí pečlivá osobní hygiena.

8. Jiné nemoci

Průjem míváme na cestách asi všichni. Většinou si jeden den odpočineme a moc to neřešíme. U dětí se ale průjem může změnit ve vážný problém, dokonce i doma. Při této "nemoci" totiž tělo velmi rychle a snadno ztrácí množství vody a díky problémům s příjmem potravy nemůže dostávat potřebné živiny. U dětí, které jsou malé a potřebují jídla i vody dostatek, nelze toto podceňovat. Jde především o děti, které ještě neumí mluvit, či mluví jen málo, takže nedokážou přesně popsat, co potřebují.

Nemoci a nehody mohou nás i naše děti potkat kdykoli a kdekoli. Nejen v Andách, Bangladéši nebo na Sibiři. Nemyslím si, že kvůli falešnému pocitu bezpečí je nutné zůstávat s miminkem či malým dítětem pouze na naší vesnici. Jako základní pro létání s dětmi považuji kojení, pro větší děti spoustu vlastního jídla a pití (prázdné lahve). Je skvělé, když se děti cítí bezpečně s rodiči a zároveň mají možnost objevovat svět.

Kelsang Lhamo žije šestým rokem v Tibetu a Česku, od roku 2009 procestovala většinu východního Tibetu - Kham a severního Tibetu - Amdo. Poslední tři roky má rodinu v Centrálním Tibetu - U-cang, kam tyto roky jezdí nejčastěji. Půl roku měla s mužem hospodu ve Lhase. Vyzná se v tibetském prostředí. O životě v Tibetu se můžete dovědět více na webu dotibetu.blog.cz.


CESTOVATELSKÉ ZAJÍMAVOSTI

*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   =