RADY NA CESTU

Kompas, karty, špenát, islám ... aneb co dala světu Hedvábná stezka

Kompas, karty, špenát, islám ... aneb co dala světu Hedvábná stezka

Co mají společného? Šířili se světem po Hedvábné stezce. Ta zajišťovala 2000 let nejen výměnu zboží, ale hlavně rozšiřování vědomostí, vědeckých vynálezů a objevů.



Před objevením námořních cest do Indie a kolem světa byla Hedvábná stezka dokonce tím nejdůležitějším „informačním kanálem“. O jejím významu svědčí nejlépe srovnání vyspělosti Číny, Indie, arabského světa a jižní Evropy, které byly vzájemně spojeny Hedvábnou stezkou, se zaostalostí černé Afriky izolované Saharou a Ameriky či Austrálie odříznuté oceány.

Zde je zajímavý přehled některých vynálezů, které se šířily světem Hedvábnou stezkou, v souvislostech vybraných historických událostí:

Před našim letopočtem

Kůň domestikován na stepích jižního Ruska (cca 3200 př.n.l.).

V Číně poprvé vyrobeno hedvábí (cca 3000 př.n.l.).

Arabský a baktrijský velbloud domestikováni – nutná podmínka cestování pouští (cca 2500 př.n.l.).

Využití kola pro dopravu - na Blízkém východě jsou zavedeny koňské povozy (cca 1700 př.n.l.).

V Číně poprvé vyroben papír. Znalost jeho výroby se bude šířit Hedvábnou stezkou (3. st.př.n.l.).

Začíná výstavba Velké čínské zdi, která má chránit Čínu proti invazím barbarských nomádů ze severu (3. st.př.n.l.).

1. stol. př.n.l.

Žádané hedvábí je v Římě tak vzácné, že i ti nejbohatší si mohou dovolit jen malý proužek, který si jako ozdobu připínali na své bavlněné tógy.

1. století

Hedvábí se začíná systematicky dovážet do Říma. Odčerpává to tolik zlata a stříbra, že v roce 14 římský Senát zakazuje mužům nosit hedvábné šaty. Teprve později se za hedvábí platí hlavně azbestem, sklem a rudými korály. Z Indie se dováží koření, slonovina a bavlna a ze střední Asie nefrit a drahokamy. Množství dalšího zboží se obchoduje na menší vzdálenosti.

V římské Sýrii je vyvinuta výroba foukaného skla, v budoucnu důležitého vývozního artiklu.

Geograf Claudius Ptolemaius píše své dílo „Geografie“, ve kterém se mimo jiné pokouší zmapovat Hedvábnou stezku.

2.století

Z Indie do Číny se dostává znalost výroby optických čoček, vína z hroznů, cukru z cukrové třtiny, pěstování špenátu, česneku, hořčice a hrachu (datum přibližné).

3. století

Z hedvábí se vyrábí šaty již v celé Asii, ale s použitím čínských vláken.

5. století

Čínská princezna propašuje vajíčka bource morušového z Číny. Farmy na hedvábí se začínají objevovat ve střední Asii.

V Číně vynalezen třmen – dnes už zdánlivá banalita, ale podle mnoha historiků vynález srovnatelný s kolem nebo knihtiskem, neboť dramaticky zlepšil vojenské i jiné využití koně.

6. století

Perský učenec Burzoe vynalézá backgammon. V Persii jsou v tutéž dobu upraveny šachy, které se sem rozšířily po obchodních stezkách z Indie.

Chovy bource morušového se poprvé objevují v Byzancii a v dalších evropských zemích.

7. století

Mapa hvězd nalezená v Dunhuángu a pocházející ze 7. století správně zobrazuje 1345 hvězd. Hvězdy byly důležité pro stanovení šťastných a nešťastných dní, ale i pro nalezení cest v měnící se pouštní krajině.

8. století

bitvě u Talasu Arabové porážejí Číňany. Mezi zajatci jsou i čínští výrobci papíru a tato technologie se tak dostává do střední Asie a Evropy. V Číně mezitím vynalézají tisk s pomocí štočků.

9. století

V Číně je vyroben první porcelán a vynalezen kompas a střelný prach (ten se do Evropy dostává v 13. století).

Nejstarší dochovaná vytištěná kniha pochází z 11.5. 868 a byla nalezena v roce 1907 v Dunhuángu (zapomeňte na Guttenberga). Pět metrů dlouhý svitek papíru obsahuje Diamantovou sutru, oblíbený výklad o Buddhově učení, který dodnes v mnoha klášterech mniši recitují zpaměti.

10. století

Karty vynalezeny v Číně a šíří se podél obchodních cest, až se ve 14. století objeví v Evropě. Začíná vývoz porcelánu z Číny do západní Asie.

12. století

Číňané vynalezli dělo.

13. století

Čínský vynález papírových peněz se díky Mongolům šíří do střední Asie a Íránu.

14. století

Do Evropy z východu dovezena technická novinka – kolovrat.

15. století

V Číně začali používat první zubní kartáčky (1498).

Vasco da Gama objevil námořní cestu kolem mysu Dobré naděje do Indie (1499) a tím oslabil význam pozemních obchodních tras. Karavany nejsou konkurenceschopné levnější a rychlejší námořní plavbě. Význam pozemních obchodních cest postupně, ale dramaticky klesá a s ním i bohatství, kultura a důležitost vnitrozemských měst a říší. Mnohá města v horách a pouštích ztrácí svůj smysl a zdroj živobytí.

19. století

Německý učenec Baron Ferdinand von Richthofen použil poprvé termín „Hedvábná stezka“ (Seidenstrasse).

Švédský cestovatel Swen Hedin prozkoumává pohoří Kun Lun a poušť Taklamakan, objevuje zapomenutá města pohřbená pod nánosy písku, která byla kdysi významnými zastávkami na Hedvábné stezce.

20. století

Expedice Swena Hedina v 90. letech 19. stol. a první dekádě 20. století mapují poslední bílá místa ve střední Asii a Tibetu.

Karakoramská dálnice spojuje Islamabad v Pakistánu s Kashgarem v Číně (1978).

Objevy a Hedvábná stezka

Filozofie a náboženství putující Hedvábnou stezkou

Spolu se zbožím a vynálezy se podél obchodních cest šířily také nové náboženské a myšlenkové koncepty. Tak se buddhismus dostal do Číny nebo islám do střední Asie. Právě takto Hedvábná stezka nejvíce ovlivnila životy stovek milionů lidí a desítek generací.

Zde je opět zajímavý přehled některých myšlenek, jak putovaly Hedvábnou stezkou:

Před našim letopočtem

V Persii se narodil Zarathuštra, zakladatel zoroastriánského náboženství (asi v 6. stol.př.n.l.).

V severní Indii se narodil Buddha (asi 563 př.n.l.).

V Číně se narodil Konfucius (551 př.n.l.).

3. st.př.n.l.

Buddhismus se začíná šířit z Indie na sever – podél obchodních cest.

První zobrazení Buddhy (v Gandhaře v blízkosti dnešního pákistánského Peshawaru). Díky kulturnímu vlivu Alexandra Velikého a jeho následníků, kteří zde žijí, mají první Buddhové částečně řecké rysy.

2. st.př.n.l.

Čína se nařízením císaře Wu z dynastie Han oficiálně stává konfuciánskou zemí.

1. století

Smrt Ježíše Krista a počátek šíření křesťanství.

Buddhismus se začíná šířit z Indie do střední Asie a první dva mniši přicházejí (r. 71) do Číny.

2. století

Buddhismus začíná pronikat do Číny. Během několika následujících století se také stává nejdůležitějším náboženstvím ve střední Asii, kde postupně nahrazuje zoroastriánství.

Parthský princ An Shih Kao se vzdal trůnu a jako buddhistický misionář cestuje do čínského hlavního města Luoyángu (r.148), kde zakládá první chrámy a překládá první buddhistické texty do čínštiny.

3. století

Sásanovská říše v Persii rozkvétá a s ní její oficiální státní náboženství zoroastriánství.

Po smrti proroka Máního v Persii se nový nábožensko-filosofický směr – manicheismus - rozšiřuje zejména ve střední Asii, kde bude přežívat až do 13. století.

6. století

Nestoriánské křesťanství se podél Hedvábné stezky rozšířilo až do Číny. Buddhismus proniká do Japonska.

7. století

Šíření islámu začíná ještě za života jeho zakladatele Muhammada. Arabové dobývají Blízký východ, sásanovskou Persii a Mezopotámii a brzy kontrolují velkou část Hedvábné stezky i námořní obchod s kořením. Expanze pokračuje východním směrem ještě dalších několik století.

8. století

V Číně a střední Asii koexistují buddhismus, hinduismus, islám, křesťanství, manicheismus a zoroastriánství (viz kapitola Xian).

Muslimští panovníci vládnou v celé střední Asii a přerušují 1000 let probíhající kulturní výměnu mezi Indií a Čínou. Vliv buddhismu a indické kultury v Číně začíná oslabovat.

9. století

Čínský císař zakazuje postupně všechna cizí náboženství: postupně manicheismus, zoroastriánství, křesťanství a dokonce i buddhismus (zničeno 4600 chrámů). První tři se z pronásledování nevzpamatují, ale buddhismus se udrží.

11. století

První křížové výpravy. Na obchodní cesty do Číny mají jen malý dopad.

16. století

Islám se stává převládajícím náboženství kolem pouště Taklamakan, odkud postupně vytlačil buddhismus. Tím zde také vliv persko-arabské kultury nahrazuje indické kulturní vlivy.

 


Proč Hedvábná stezka?

Lidé putují Hedvábnou stezkou už 2500 let. Přesto i dnes taková cesta vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce každý prožije svá vlastní dobrodružství a objeví pro sebe nová místa nebo třeba sám sebe. Hedvábná stezka je tak symbolem toho, že doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Neboť kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.


CESTOVATELSKÉ ZAJÍMAVOSTI

Diskuse

bubák
bubák
otázka zněla jinak!!!!!!!!!!!!!!!
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   = 

VYBAVENÍ NA CESTY