RADY NA CESTU

Hluchý On the Road

Hluchý On the Road

Když Jack Kerouack psal své On the Road, napasoval příběh na reálie amerického středozápadu. Jenže základní myšlenka umět naslouchat a být vnímavý je univerzálně přenosná. Ne každý, kdo je nazýván cestovatelem, opravdu má cestovatelské „uši".



Cestování jako obrana před mystifikací

"Já už jedu domů, tak vám nechám mapu," nabídla dívenka, která se asi jmenovala jinak, ale říkejme jí třeba Hildegarda.  Byli jsme na Islandu a sešli jsme se tři. Já z čerstvě nesocialistického Československa, Japonec, který objížděl Island na kole, a ona. Dívčina z tábora, který ještě před dvěma lety patřil k tomu „zlému". Najednou jsme si svou špatnou školskou angličtinou měli co povídat. Ne o politickém zřízení, ale kde mají levné kafe, v které hospodě mají zbytečně draho a kudy se dostat na ideální místo k přespání. Zážitek z Islandu zůstal coby velké poučení.

Pouť prostorem „on the road" není chlubení se, že jsem čural pod pyramidami a neutopil se v Mrtvém moři. Čím více člověk poznává různorodost světa, tím méně ostře ji odsuzuje. Díky zkušeností z Blízkého východu vím, že Arab nerovná se terorista, Rusko není Putin a Che Guevara  podobně jako Lenin nikdy neumírá, leč zůstává jen nic neříkajícím symbolem. Ruští „námořníci" před Aurorou vydělávají na stejném kulturním memu, jako vietnamští prodavači triček: symbol je nehynoucí.

Jenže na to, aby si to „našinec" s plnou vervou uvědomil, musí vyrazit za „hranice všedních dnů" a být ochotný přijímat okolní svět v jeho bezprostřednosti.  Pak pochopí jinou dimenzi „socialistické" Kuby, „teroristického" Íránu i „demokratických" USA. Znát svět z příruček je skoro stejné, jako znát těhotenství z vyprávění kamarádek.

Péťo, co je podle tebe na cestování nejlepší?

Myslím, že přestože většinou nejsme profesionální objevitelé a nejčastěji cestujeme ve svém volném čase, s přáteli či rodinou, není to jen pro zábavu. Cestování je totiž podle mě nejlepší možností, jak se běžný člověk může na vlastní kůži učit úctě a toleranci k odlišnému.

Slyšela jsem kdysi jednu holčinu říct, že miluje svět, protože je velký. Myslela na jeho přírodní rozmanitost, na spoustu krás i ošklivostí, na spousty lidských představ, názorů a postojů. Seděli jsem ve Varanasí a pozorovali, jak odplouvají listové misky plné květů. Stmívalo se, z chrámů zněly modlitby a zapálené svíčky mizely jako světlušky v božské řece. Uvědomila jsem si, kolik času uteklo od doby, kdy jsme vyrazili do světa. Už dávno nebylo důležité, kolik toho uvidíme, ale JAK to uvidíme, jak to budeme umět vnímat. Cestování se tak stalo životním stylem, pohledem na svět ... a filosofií. Celé měsíce den za dnem ráno vstáváme a jsme odhodláni přijímat nové. To mi na tom připadá nejlepší.

Topí Pigula a Petra Greifová

A co vy? Je pro vás cestování filosofií?


HedvabnouStezku.cz založili cestovatelé pro cestovatele, o velkých horách píšeme na Velehory.cz. Své zážitky cest můžete sdílet s přáteli také v Klubech cestovatelů. Nejlepší outdoorové filmy pak uvidíte na festivalu Expediční kamera možná i ve vašem městě. Nejširší výběr map a knih najdete v našem eshopu. Z příjmů z těchto aktivit podporujeme Expediční fond - i vy můžete přihlásit svůj projekt.


CESTOVATELSKÉ ZAJÍMAVOSTI

Diskuse

Topi
Topi
Nevím, zdali se potřeba cestovat a poznávat dá nazvat životní filosofií, ale rozhodně mi něco z málo cesty z filosofie pomohly odhalit. A taky z politiky, demokracie, přírodních věd, historie, tolerance, náboženství... takže osobně bych bez putování světem byl asi výrazně "hloupější". Méně vzdělaný (vzdělání neznamená mít titul - právě na cestách jsem poznal mnoho vzdělaných, kteří jej neměli a Plzeň opustili tací, kteří jsou "blbí jak tága" s titulem tvrdícím opak) a nechápal bych mnohé ze souvislostí, které mi teď přijdou zcela samozřejmé.
eva
eva
Já souhlasím s vzdělávacím charakterem cestování. Samozřejmě člověk nesmí jezdit v závěsu nějaké cestovní kanceláře a musí se na cestu poctivě připravit. Nastudovat všechno o kultuře, historii, přečíst si cestopisy, naučit se správně rozumět.
pav3
pav3
No, ale zábava je to taky, na to bych nezapomínal : -)
dobry den, nezlobte se, ze vas obtezuji,ale pokud jste dr. Marek Hluchy a pochazite z Karl. Varu, a mate mladsi sestru Stepanku, budte tak hodny a ozvete se mi na pridany email, nebo ny cislo 728092990. jsem kamaradka vasi sestry a ztratila jsem s ni kontakt, ktery , bych rada obnovila. dekuji.Olga Mezerova
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   = 

VYBAVENÍ NA CESTY