RIZIKA NA CESTÁCH ZAJÍMAVOSTI

Horečka dengue – nejčastější exotická viróza u českých cestovatelů

Horečka dengue – nejčastější exotická viróza u českých cestovatelů

Bolest kostí, zvětšené mizní uzliny a vysoká teplota jsou příznaky virového onemocnění s názvem horečka dengue. Dostat ji můžete v Thajsku, Mexiku a Brazílii. Víte, jak se proti ní bránit?



Horečka dengue (známá i pod anglickým označením breakbone fever - horečka se zlomenou kostí - vyjadřující úpornou bolest končetin) – je jednou z nejrozšířenějších tropických nemocí postihující každoročně i cestovatele z ČR. Dengue je nejčastějším importovaným virovým onemocněním z exotických oblastí i když zdaleka ne každá infekce u českého cestovatele se objeví v oficiálních statistikách. Mnoho nemocí prodělaných v cizině není po návratu domů hlášeno.


Typické líhniště komárů – MalawiTypické líhniště komárů – Malawi

Plakát upozorňující na nebezpečí dengue – BrazíliePlakát upozorňující na nebezpečí dengue – Brazílie

Vedle repelentů a insekticidů je moskytiéra doplňkovou formou ochrany cestovateleVedle repelentů a insekticidů je moskytiéra doplňkovou formou ochrany cestovatele

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Historie a výskyt

Příznaky horečky dengue byly popsány již v roce 1779, původce infekce a způsob přenosu však byly objasněné až začátkem 20. století. Globálním problémem se dengue stala od druhé světové války a v současné době se endemicky vyskytuje v 110 zemích světa. Nárůst případů byl zaznamenaný zejména v 60-tých letech 20. století a od té doby se rizikové oblasti tohoto onemocnění neustále rozšiřují. Vyskytuje se často ve formě epidemií především v období dešťů, a to i v turisticky populárních oblastech.

Za hlavní příčiny jsou považovány klimatické oteplování, které umožňuje moskytům přežívat i v nadmořských výškách nad 1800 metrů, nárůst populace doprovázený chaotickou urbanizací, migrace populace, expanze turizmu a hromadění odpadů (plasty, pneumatiky, otevřené nádoby, nechráněné latríny, málo využívané povrchové studny), což jsou místa, kde po dešti stojí voda Každoročně dengue postihne 50 až 100 miliónů osob a způsobí 25 tisíc úmrtí.

Trvalou hrozbou všech cestovatelů je ale i vzteklina. Bezkonkurenčně největším zabijákem všech cestovatelů do vzdálených krajin je ale jednoznačně malárie.

Příznaky dengue

Vedle horečky, intenzivní bolesti hlavy, svalů a kloubů zahrnují příznaky i svědivou vyrážku, která se u poloviny postižených objevuje při poklesu teploty na trupu. Běžné je i zvětšení mízních uzlin na krku. Potíže jsou tak výrazné, že pacient je prakticky vždy upoután na lůžko.

K nejzávažnějším formám nemoci patři dengue hemoragická horečka (s krvácením) a u 1 % postižených dengue šokový syndrom s nebezpečným  poklesem tlaku. Příznaky nemoci se objevují 3-14 dní po bodnutí infikovaným komárem.

Výskyt horečky dengue ve světě, zdroj: CDC

Přenos

Přenašečem nemoci je komár rodu Aedes, zejména Aedes aegypti. Tito komáři jsou adaptováni i na městské prostředí a množí se i v malých objemech vody. Na rozdíl od anofelů přenášejících malárii jsou komáři rodu Aedes aktivní přes den. Riziko nákazy je nejvyšší brzo ráno a v pozdním odpoledni několik hodin před západem slunce.

Výskyt horečky dengue ve světě, zdroj: CDC

Geografické rozšíření přenašečů a nemoci je podobné jako u malárie, ale na rozdíl od malárie se dengue častěji objevuje ve městech a ve větším počtu typických turistických oblastí včetně Karibiku, Střední Ameriky, Thajska, Singapuru, Taiwanu, Indonésie, Filipín, Indie, Sri Lanky a Brazílie. V nedávném období bylo například zaznamenáno několik infekcí českých cestovatelů na turisticky populárním ostrově Bali.

Původce

Původcem nemoci může být kterýkoli ze čtyř typů viru dengue. Prodělaná infekce poskytuje dlouhodobou imunitu proti typu, který danou nemoc způsobil, ale jen krátkodobou proti zbylým třem. Další nákaza jiným typem viru dengue s odstupem času naopak zvyšuje pravděpodobnost závažných komplikací.

Diagnostika a léčba

Stanovení diagnózy je založeno na průkazu specifických protilátek po 6. dnu od začátku nemoci v kombinaci s klinickými příznaky a cestovatelskou anamnézou. Léčba je pouze symptomatická – klid na lůžku a dostatek tekutin, tlumení bolesti a dalších příznaků. Závažné formy vyžadují intenzivní péči s hospitalizací.

Preventivní opatření pro cestovatele

I přes dlouholetý vývoj zatím není k dispozici očkovací látka proti původci, prevence proto spočívá zejména v redukci míst vhodných k množení přenašeče a v používání osobní ochrany (repelentů) před bodnutím komáry. Klíčovou úlohu mají tedy preventivní opatření zaměřené proti přenašečům této nemoci:

  • používat repelenty na kůži i přes den (nejen za tmy jako proti malárii), na oblečení insekticidy obsahující např. permetrin, deltametrin nebo tetrametrin
  • používat moskytiéry a sítě do oken nebo si vybírat ubytování s klimatizací
  • nosit světlé oblečení s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi především časně ráno a pozdě odpoledne
  • vystříkat pokoj a oblečení vhodným insekticidem
  • nenechávat nikde stát otevřené nádoby s vodou, zabránit kumulaci odpadu a otevřených nádob, kde může stát dešťová vod

Riziková je každá stojatá voda

AvenierDocent MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D. se specializuje v oborech epidemiologie, prevence a kontrola infekčních nemocí, cestovní a tropická medicína. Je vedoucím lékařem Očkovacího centra v Ostravě-Hrabůvce a odborným garantem největší sítě očkovacích center (jenž jsou současně i ambulancemi cestovní medicíny) v České republice. Od roku 2004 vede neziskovou mezinárodní humanitární organizaci International Humanity a o dva roky později byl zvolen prezidentem Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny. Je autorem více než 350 vědeckých a odborných publikací, včetně vysokoškolských učebnic a skript. Je aktivním cestovatelem, navštívil 70 zemí na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Je také autorem 10 cestopisů publikovaných v časopisech Cestovatel, Diastyl a Cestopisy.


Diskuse

Luboš Novotný
Luboš Novotný

Tak já teď ležim v nemocnici na thajském ostrově Koh Phangan, na který jsem přijel z Ko Samui, tak jako my všichni s horečkou Dengue. Koukám, že ty příznaky mohou být vždy velice odlišné. Mě to začalo nechutí k jidlu, celkovou únavou, bolestí svalů a kůže. Na pokoji jsem se vydržel více či méně trápit 6 dní. Neustále jsem to považoval za chřipku. Teď jsem na kapačkách, doktor mě varoval, abych nejedl červené a černé ovoce z důvodu krvetvorby a nebezpečí vnitřního krvácení. Nesmim se píchnout, pořezat, dokonce si ani vyčistit zuby. V puse mám kovovou chuť, prsty na nohou i na rukou mě svědí (mravenčí). Odlet do Čr mám za 11 dní, tak doufám, že se do té doby ocitnu v nějakém cestovatelském stavu a později napíšu další poznatky.

Teeerez
Teeerez

Podarilo se nekomu zjistit miru rizika pri opakovanem onemocneni dengue? Letos ji prodelala 3 letá dcera pri dovolene v Thajsku. Casove nakaza odpovida nejspise na Bankgok nebo Chiang Mai. Detske priznaky odlisne nez jak popisujete. Vecer zacala letet teplota k 39°C, ale paralen bez potizi srazil. Rano vypadala uplne zdrave, cely den cila s chuti k jidlu, vecer zase horecka a zvraceni. Pak 3 dny zcela dobra, tak jsme si rikali, ze to byl asi upal? Pak zase horecka+siiilene poceni pak zase 2 dny dobra. Pak jsme se jiz vraceli do CR, cesta ji dodelala. V CR temer okamzite, horecka, zvraceni, siiileny prujem, krev z nosu. Rychly prevoz do nemocnice (Bulovka, tropicke nemoci), tam stacil 1 paralen a 1 kapacka a byla zase uplne dobra. 3 dny jsme si tam polezeli, krevni testy na dengue vubec nevypadaly, vsechno bylo v norme az protilatky na jeden z kmenu...


Ted je v poradku, budou delat po 3 mesicich minimalne rok kontrolni odbery, ale zajimala by me ta rizika dalsiho nakazeni? Preci jen, jsou ji ted 3 :(

*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   =