ESTONSKO ZAJÍMAVOSTI

Estonsko: Zpívající národ ze severu v rozhovoru s organizátorem festivalu NaNa

Estonsko: Zpívající národ ze severu v rozhovoru s organizátorem festivalu NaNa

Na severovýchodní hranici Evropské unie leží malý stát. Zapomenutý i skrytý pod názvem jiného celku. Mnozí v něm strávili den či dva při své jízdě po oblasti, jíž se říká Pobaltí.



Jenomže Estonsko není město v Rusku (jak si někteří myslí) ani jen nezajímavou bažinou se zajímavým hlavním městem (jak ho občas nevědomky prezentují cestovní kanceláře), ale plnohodnotnou zemí, které toho může cestovatelům hodně nabídnout. Více v rozhovoru s organizátorem festivalu NaNa Jirkou Kalátem.

Estonsko? Je to tedy Pobaltí, že ano?

Ano i ne. Je pravda, že Estonsko je jednou z Pobaltských republik (Litva, Lotyšsko a Estonsko), ale je velká škoda tyto tři země ukrýt pod jeden název. Popravdě, vždycky skřípu zuby, když vidím někde nabídku cestovních kancelář nabízející „Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Helsinky k tomu, jen za pět dní“.  Všechny tři země, a to nemluvím o Finsku, mají své kouzlo a na každou z nich se vyplatí pošetřit si dostatek času.

Kolik je ho potřeba na Estonsko?

Já tam strávil cca rok a pořád mám co objevovat. Je to sice země relativně malá, ale zajímavá. Záleží na tom, co zde člověk hledá.

Hlavní město Talinn, EstonskoHlavní město Talinn, Estonsko

A co by mohl najít?

Krásné hluboké lesy s desítkami kilometrů značených cest pro hikery. Všude jsou připravena místa pro přespání, čistá (někdy je v kadibudce i toaletní papír), upravená a zdarma. Chodníky vedou i přes rozsáhlé bažiny, kolem řek i jezer. Nahází se zde i čtvrté největší evropské jezero zvané Čudské (ve spojení s Pskovským a Teplým jezerem tvoří nepřerušovanou vodní plochu o velikosti 3555 km²). Je to nádherná krajina, kde je možné se na pár dní nádherně ztratit. Žije tu asi 30 lidí na kilometr čtvereční, což je asi čtyři krát méně než v ČR, přesto je turista pořád v civilizaci a vlastě nic mu nehrozí. Je pravda, že v lesích se potulují medvědi, lišky, losy, divoká prasata a další divoká zvěř, ale to už k tomu patří.

Ty jsi zemi prošel i projel, co je podle tebe pro tamní cestování nejlepší?

Kolo je ideální dopravní prostředek pro estonskou krajinu, i když mě mnohem více nadchly mořské kajaky. Baltské moře je v této oblasti sice studené, ale mělké. Po začátečníky je to tak naprosto ideální místo, kde se učit jezdit. Například ostrovy Saaremaa a Hiiumaa naprosto vybízejí k tomu je prozkoumávat na kajaku.

S tím máš i své vlastní zkušenosti, je to tak?

Ano. Společně s několika kamarády jsme podnikli dvě cesty právě podél pořeží ostrova Saaremaa. Bylo to prostě fantastické. Zaprvé nás potkalo několik zajímavých situací na moři, to je sice mělké, ale vítr dokáže zvednout nepříjemné vlny, a zadruhé je pobřeží hodně opuštěné, takže člověk má kempoviště i kilometry pláží jen pro sebe. Je to balzám na duši.

Typická pobalstká krajina, EstonskoTypická pobalstká krajina, Estonsko

Estonsko není jen pobřeží a lesy, co kultura a historie?

Pro každého nadšence, kterého zajímá historie, je tenhle kousek země úplnou studnicí překvapení. Estonci o sobě například tvrdí, že se ze svého „fleku“ už pět tisíc let nehnuli, což je docela dobře možná i pravda. Zajímavá je i jejich cesta ke svobodě a nezávislosti, o kterou tvrdě bojovali prakticky celé 20. století. Například jejich vztah k nacistickému Německu, je hodně komplikovaný. Estonci si samostatnost v letech 1918 – 1920 tvrdě vybojovali na Rudé armádě.

Když se Rusové vrátili v roce 1940, Estonci za to krvavě zaplatili. Proto i o rok později vítali německou armádu jako osvoboditele, což se jim zase krutě vymstilo v roce 1944 při návratu sovětů. Z dnešního pohledu je poučný i pozdější příběh o imigraci do Finska. Řada Estonců (i lidí dalších národností trpících pod sovětskou nadvládou) se snažila na chatrných člunech utéci přes Baltské moře smrtonosnému režimu. Hodně se jich utopilo. Ti, kteří dorazili k svým severním sousedům, nečekala žádná procházka růžovým sadem, naopak, byli považováni za nevzdělané farmáře někde z bažin. Je toho hodně, ale to by bylo na mnohem delší povídání.

A ta kultura?

Estonci rádi zpívají. Asi i proto se svoji revoluci na konci 90. let dvacátého století vyzpívali (úsměv). Ale vážně. Jednou za pět let se v hlavním městě Tallinnu, přesněji v amfiteátru jménem Lauluväljak, koná festival zvaný Píseň Estonska. Je to největší festival sborových zpěvů na světě a na pódiu může být v jednu chvíli až 30 000 zpěváků. Dalších 350 000 je v hledišti a ani oni nejsou zticha. Panuje tam úžasná atmosféra.

Co tě například nejvíce překvapilo v Estonsku?

Znalost Švejka. Potkával jsem hodně lidí, kteří znali Českou republiku právě díky Haškovi (a pak ještě díky festivalu Masters of Rock). Dokázali citovat celé pasáže z knih o Švejkovi. Já to neuměl, tak jsem si knihu nechal poslat a poctivě ji nastudoval. Člověk se učí neustále.

Kostel, EstonskoKostel, Estonsko

Proč bys tedy doporučil Estonsko?

Tahle malá zemička má v sobě hrozně moc překvapení. Leží ukrytá na severu Evropy a každý jí jen přejde nebo přeletí při cestě do Finska nebo Ruska. Jasně, nejsou tu obří propasti, hory, džungle, zapomenuté kmeny atd. Za to tu nejsou davy turistů, které občas dokáží otrávit i to nejkrásnější místo. Když jsme chodili v zimě po Saaremě s batohy na zádech, tak nás lidi zastavovali a ptali se nás, co tam proboha děláme, kdo jsem, odkud atd. Byl to trochu podobný pocit, jako jsem zažíval pár měsíců před tím v Íránu. V Estonsku možná nejsou monumenty, ale je tam krása a na každého čeká řada překvapení. No a to nemluvím o estonském pivu a vodce.

Ty o Estonsku taky často vyprávíš, kdy by tě mohli naši čtenáři slyšet?

Třeba 7. října 2017 v Kutné Hoře. Pořádám tam cestovatelský festival, který se jmenuje Na@Na. Popovídat přijede třeba Pavel Svoboda, Stepán Pastula a další. Snažíme se vytvořit festival, který není jenom o přednáškách, ale je i platformou pro setkávání cestovatelů a lidí. Chci ukázat ostatním, že cestovat se dá jakkoliv, kdykoliv, v jakémkoli věku i s jakýmkoliv rozpočtem. Takže tam bude určitě dost času si o Estonsku popovídat.

Přijeďte s sobotu 7. října na festival Na@Na do Kutné Hory. Těšit se můžete na přednášky řady cestovatelů - Jiřího Kaláta, Kristýny Bartošové, Petra Snížáka Snížka, Pavla Svobody, Dalibora Beneše a Štěpána Pastuly. Zahájení je ve 12:30 v Galerii středočesksého kraje a program končí pozdě večer na ccestovatelské afterparty. Tak si to nenechte ujít! Více informací najdete na webových stránkách.


*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   =