VENEZUELA ZAJÍMAVOSTI

Venezuele hrozí stupňování násilí. Lidem chybí základní potraviny i léky. Protesty proti neúnosné situaci jsou brutálně potlačovány

Venezuele hrozí stupňování násilí. Lidem chybí základní potraviny i léky. Protesty proti neúnosné situaci jsou brutálně potlačovány

Ve Venezuele, kdysi nejbohatším státě Jižní Ameriky, dnes žije přes 80% lidí pod hranicí chudoby. Situace se výrazně zhoršila za vlády prezidenta Nicolase Madura. Peníze ztrácejí hodnotu, lidem se nedostává základních potravin a léků. Zatímco stále důrazněji volají po vyvození důsledků pro režim, který ke krizi svými rozhodnutími přispěl, sílí umlčování kritických hlasů a zatýkání představitelů opozice.



Prezident Nicolas Maduro v neděli 30. června navzdory protestům svolal nové Ústavodárné shromáždění, které má rozhodovat namísto lidmi zvolených zástupců ve venezuelském parlamentu. Během prvního zasedání odsouhlasilo shromáždění odvolání jedné z nejhlasitějších Madurových oponentek, nejvyšší prokurátorky Luisy Ortegy Díaz. Na začátku srpna byli také ze svých domů venezuelskou tajnou službou bez varování vyvlečeni a poté zadrženi dva významní opoziční vůdci, šéf strany Voluntad Popular Leopoldo López a starosta hlavního města Caracasu Antonio Ledezma. Oba byli z politických důvodů už dříve vězněni.

Masové protivládní demonstrace jsou rozháněny silou. Brutalita útoků bezpečnostních sil proti protestujícím se stupňuje. Takzvané colectivos, státem podporované ozbrojené gangy, páchají na oponentech režimu násilí, které zůstává nepotrestáno. Podle místních zdrojů byli někteří novináři a novinářky zasaženi slzným plynem a kovovými broky i přesto, že byli jasně označeni. Dalším novinářům a novinářkám bylo vyhrožováno nebo jim bylo zabaveno jejich vybavení.

Od dubna při protestech zemřelo více než 120 lidí, stovky byly zraněny a tisíce zadrženy.

Protesty ve VenezueleProtesty ve Venezuele

Lidé ve Venezuele mají pádné důvody vyjít do ulic. Podle průzkumu vedeného třemi největšími univerzitami v Caracasu žilo minulý rok v zemi 82% lidí pod hranicí chudoby. Ještě v roce 2014 to bylo 48%. HDP na obyvatele je o 40% nižší než v roce 2013. Venezuela má přitom největší zásoby ropy na světě. Kvůli ekonomické krizi prohloubené řadou neuvážených politických rozhodnutí Madurova autoritativního režimu se ale země dostala do mimořádně špatné situace.

Cena koše se základními potravinami, obsahujícího vejce, mléko, mouku a ovoce, je dnes čtyřikrát vyšší, než minimální měsíční mzda. Spotřebitelské ceny vzrostly za minulý rok o 800%. Špatný přístup k základním potravinám způsobuje, že lidé rapidně hubnou a často hledají potraviny v popelnicích. Nemají peníze ani na nákup základních hygienických potřeb. V zemi chybí léky nezbytné pro lidi s roztroušenou sklerózou, pro lidi po transplantaci, pro HIV pozitivní, pro pacientky s rakovinou prsu a řada dalších. Velkým problémem je podvýživa u dětí.

Prezident Nicolas Maduro odmítá, že by krize v zemi byla podpořena chybnými politickými kroky. Jeho rozhodnutí řešit nedostatek peněz tištěním dalších bankovek přitom vedlo k mimořádnému nárustu inflace. Její hodnota letos přesáhla 700% a je nejvyšší na světě. Na druhém místě, s téměř dvakrát nižším číslem, je Jižní Súdán. Krize je ještě umocněna tím, že venezuelská opozice zatím nikdy v moderní historii země neměla tak úzký prostor změnit politickou situaci v zemi.

“Dnes už ve Venezuele nejsou žádné nezávislé instituce, které by mohly kontrolovat výkonnou moc,” upozorňuje Sylva Horáková, zástupkyně ředitele Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni. “Změnit situaci zespoda je také mimořádně obtížné. Ve zhoršujících se ekonomických podmínkách jsou požadavky na řešení krize hlasitější, než kdy dřív. Odpovědí na zvyšující se poptávku po politické změně ve Venezuele je ale nárůst autoritářství a posilování represí. To vede k dosud nevídané polarizaci země. Pokud se problémy budou dále prohlubovat, což je s rostoucí inflací a umlčováním protestních hlasů pravděpodobné, existuje v zemi vysoké riziko další eskalace násilí.”

Andrés Cañizález, odborník na politologii z Katolické univerzity Andrése Bella v Caracasu, napsal v jednom ze svých komentářů o Venezuele: “Symbolem dnešních historických událostí ve Venezuele se stanou tři významné obrazy. Za prvé - kruté represe páchané ozbrojenými složkami. Za druhé - nepřítomnost jakéhokoliv náznaku nápravy. Za třetí - tvrdohlavost Nicolase Madura, zjevného diktátora, a jeho snaha udržet se u moci za každou cenu.”

Prostor, v němž může občanská společnost ve Venezuele provozovat své aktivity se neustále zužuje. Člověk v tísni bude i v této kritické situaci podporovat místní iniciativy a organizace, aby v zemi zůstaly a pokračovaly ve své práci i ve složitých podmínkách, ať už půjde o aktivisty, pracující v chudinských čtvrtích, právníky obhajující vězněné aktivisty nebo iniciativy, které pomáhají starým lidem.

Nicolas Maduro by měl dát prostor reformám a poslouchat hlasy občanské společnosti namísto jejich umlčování. Jinak se bude krize jen prohlubovat,” říká Sylva Horáková. “Fungující občanské iniciativy, usilující o dialog a nenásilné řešení konfliktů, které se snaží přicházet s konstruktivním řešením krizí, jsou zásadní silou proti dalšímu rozdělování společnosti. Právě ty nadále podporuje také Člověk v tísni.”


DOPORUČUJEME

*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   = 

VYBAVENÍ NA CESTY