ROZHOVOR ZAJÍMAVOSTI

ROZHOVORY: 3 studenti, kteří se na léto stali plavčíky v USA, se dělí o zkušenosti

ROZHOVORY: 3 studenti, kteří se na léto stali plavčíky v USA, se dělí o zkušenosti

Možností pro studenty, jak se dostat na léto do USA, je opravdu nepřeberné množství. Jednou z nich je stát se na pár týdnů plavčíky, ať už v nádherném newyorském bazéně na střeše nebo přímo na pláži v Jižní Karolíně. Popovídali jsme si se třemi z nich, kteří si užili léto na několika různých místech. A věřte, že tohle léto v nich probudilo cestovatelskou vášeň.



1. Vendula: Z plavčíka jsem se stala managerem

Vendule Shejbalové je dnes skoro 29 let a do USA se jako plavčice vrací už od roku 2010, první čtyři sezóny dělala klasického plavčíka, poslední dva roky už pracuje jako supervizorka. Vystudovala obor Management cestovního ruchu v Praze na VŠO a od konce dubna je na osmnáctiměsíční stáži v USA v oblasti Severní Virginie a DC právě u společnosti Guardian Aquatics.


Pohled na výletní loď při západu slunce, USAPohled na výletní loď při západu slunce, USA

Plážový plavčík je asi nejpříjemnější letní práce v UAPlážový plavčík je asi nejpříjemnější letní práce v USA

Naše Naše plážová kancelář. je to opravdu tak trochu dreamjob, USA

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Kde přesně jsi dělala práci plavčíka a co obnášela?

Plavčíka jsem dělala na třech různých místech. Práce obnáší starost o úklid bazénu samotného, ovládání filtračního systému a bazénové chemie a taky musíš umět zachránit lidi (směje se). Ale většinou je to o prevenci a o tom, jak úrazům předcházet, takže v těch horších případech jsem na začátku léta měla lékárničku plnou náplastí a na konci léta prázdnou.

Bylo těžké tohle místo získat?

Vůbec ne! Nejtěžší je to, že se rozhodnete do toho vůbec jít!

Proč jsi chtěla dělat zrovna plavčíka?

Oproti jiným nabízeným pozicím je to lépe placené a zaměstnavatel vám garantuje více pracovních hodin týdně.

Našla sis v práci přátele i z jiných zemí než z ČR?

Za těch šest let jsem si našla přátelé ze zemí celého světa – USA, ČR, Slovensko, Maďarsko, Turecko, Nepál, Indie, Libanon atd.

Řešila jsi v práci nějaký velký problém?

Můj největší problém asi byl, když mi došel chlór.

Práce plavčíka je hodně velká zábava, USAPráce plavčíka je hodně velká zábava, USA

Zlepšila sis v průběhu angličtinu?

Když jsem přijela poprvé, tak jsem anglicky mluvila příšerně kostrbatě a moje slovní zásoba byla víc než mizerná, teď mám občas opačný problém s češtinou.

Co ti celá cesta dala?

Změnilo mi to pohled na život. Hlavně teď vím, že když se pro něco rozhodnu a půjdu za tím, tak to získám! Kdyby se mě někdo v roce 2010 zeptal, co budu dělat za 6 let, rozhodně by moje odpověď nebyla, že budu žít v USA.

Máš tedy v plánu v USA žít?

Ano, chci jet navštívit rodinu do ČR a pak se vrátit zpět sem, tady jsem teď doma.


2. Robin: Plážový plavčík je cool práce

Čtyřiadvacetiletý Robin Doležel bydlí v malé vesničce kousek od Olomouce a je studentem magisterského studia na VUT v Brně. Mimo to si zamiloval cestování, a tak strávil již tři léta v USA a chystá se na další. V Česku navíc pomáhá jako instruktor školit nové plavčíky.

Kde přesně jsi dělal práci plavčíka a co obnášela?

Pracoval jsem na pláži ve městečku North Myrtle Beach, které se nachází v Jižní Karolíně. Práce oceánského plavčíka spočívá v tom, že dostanete přidělený úsek pláže, na kterém dohlížíte na lidi, aby dodržovali daná pravidla, a samozřejmě je hlídáte, aby se neutopili.

Minutky před bouří, kdy lidé volí raději útěk, Jižní Karolína, USAMinutky před bouří, kdy lidé volí raději útěk, Jižní Karolína, USA

Bylo těžké tohle místo získat?

Aby se mohl člověk stát oceánským plavčíkem, tak nejprve musí projít pohovorem přes Skype. Na místě potom musí zaplavat v bazénu 500 m pod 10 minut a následně projít akademií, kde se naučí záchranné techniky a postupy, první pomoc, pravidla pláže atd. Pokud člověk umí alespoň trochu plavat a říct pár vět anglicky, tak to není zase tak obtížné.

Proč jsi chtěl dělat zrovna plavčíka?

Už od malička jsem plaval, hrával jsem vodní pólo, tak jsem nemusel dlouho přemýšlet. Také můj starší bratr dělal v roce 2006 stejnou práci na jiném místě, tak jsem chtěl být jako on. Ale samozřejmě je to „COOL“ práce a jen těžko člověk najde lepší.

Jak probíhal tvůj pracovní den?

Ráno přijedeš chvíli před devátou do takového skladiště, kde se otiskem prstu přihlásíš do práce. Dostaneš přidělený daný úsek pláže, vyfasuješ vysílačku a ten červený plovák, co všichni znají z pobřežní hlídky. Ze skladiště jedeš na to přidělené místo, kde si nachystáš svůj „chair“ (asi 2 metry vysoká židle) a lidi začínají pomaličku plnit pláž. Jsi tu od 9:30 do 17:30 s jednou tři čtvrtě hodinovou pauzou kolem obědu. Na pláži jsi takový malý „policista“, kdy říkáš lidem, co mohou a nesmí, pomáháš a pokud je třeba, tak i zachraňuješ. V 17:30 si sbalíš věci a opět musíš do skladiště je vrátit. Pak už se zase jen odhlásit otiskem z práce a kolem 18:00 ji opouštíš. Dvakrát týdně jsou tady ještě ráno tréninky, takže přicházíš do práce o hodinu dřív a na pláži cvičíš záchrany nebo jen plaveš a posiluješ, podle toho, kdo zrovna trénink vede.

Co byl tvůj nejsilnější zážitek?

Úplně první záchrana, když jsem skákal pro dva topící se lidi, které jsme spolu s dalším plavčíkem vytáhli v pořádku zpátky na břeh. Ostatní lidi na pláži nám tleskali a člověk si pak uvědomil, že bez nás už tam nemuseli být.

Řešil jsi v práci nějaký velký problém?

Podle toho, co si člověk přestaví pod velkým problémem. Párkrát jsem musel někoho vytáhnout z vody, jinak bych řekl, že se mi větší problémy jako infarkt, skalpovaná hlava od surfu nebo bodnutí rejnokem vyhnuly. Jedné slečně jsme akorát ošetřovali nepěkně roztrženou kůži na stehně od surfu, kde potom posbírala dost stehů v nemocnici.

Zlepšil sis v průběhu angličtinu?

Jelikož jsem studoval na střední škole stavební a teď na fakultě stavební, tak je jasné, že důraz na jazyk nebyl takový, jako bývá na gymnáziích. S angličtinou jsem na začátku docela bojoval, ale postupem času se to jen lepšilo. Když nevíš nějaké to slovíčko nebo něčemu nerozumíš, lidi se ti snaží pomoct a chápou to. Někdy stačí nasadit jen velký „American smile“ a je to.

Kde jsi poté cestoval?

Hlavně jsem projel národní parky na západě USA a to už dvakrát, ty jsou snad to nejhezčí, co jsem kdy viděl. Projel jsem na výletní lodi východní a západní Karibik a navštívil místa jako Bahamy, Kajmanské ostrovy atd. Na východě USA pak Washington a New York.

Co ti celá cesta dala?

Než jsem vycestoval, tak jsem byl takový „mamánek“, kdy rodiče všechno zařídí, udělají. Takže se teď o sebe dokážu postarat. Určitě se nebojím kamkoliv vycestovat, všechno si domluvit, zařídit a naplánovat. Získal jsem určité sebevědomí a nadhled nad situací. To nejhlavnější je však plno přátel a vzpomínek a jedny z nejlépe strávených let!

Máš v plánu se vydat znova?

Už jsem se znovu i vydal! Strávil jsem v USA léta 2013, 2014, 2016 a už se těším na další léto. Doporučuji určitě všem vyzkoušet, jaké to je. Kdo jednou okusí, pojede určitě znovu.


3. Jaroslav: Pracoval jsem u bazénu s výhledem na Manhattan

Jaroslav Hetfleiš ještě pořád studuje a po jeho cestě do USA se jeho vášní stalo cestování s batohem a bez cestovky. Mimoto je nadšený včelař a ve volném čase rád vytáhne kolo a projede se po jižní Moravě.

Kde přesně si dělal práci plavčíka a co obnášela?

Pracoval jsem v Jersey City ve státě New Jersey. Bazén byl v krásné rezidenci jménem Port Liberte s výhledem na Manhattan. Rezidence byla plná zeleně, v sousedství golfové hřiště a pro majetnější i přístav pro jachty přímo u domu. Vstup do bazénu byl možný pouze pro rezidenty a jejich případné návštěvy, takže jsem byl dvorní plavčík na celé léto.

Potr Liberty pool, USAPotr Liberty pool, USA

Proč si chtěl dělat zrovna plavčíka?

Na střední jsem chodil do plaveckého oddílu, takže mám k vodě blízko. Taky sem věděl, že se jedná o residenční malý bazén, kde je možnost konverzace a navázání kontaktů s místními. Plavčík byla jasná volba.

Našel sis v práci přátele i z jiných zemí než z ČR?

Bylo na denním pořádku, že v bazénu nebyli dva lidé stejné národnosti. Byl to „multi-kulti“ bazén, ostatně jako celé složení obyvatel této oblasti. Tím, že jsem byl na bazéně jediný Čech a o víkendu s americkými plavčíky, tak nebyl problém skamarádit se s lidmi z jiných zemí než z ČR. Nové přátele mám z řad amerických plavčíků, security guardů z Pákistánu, Korejců, kteří mi každou sobotu nosili sushi, anebo Američanů, se kterými jsem i po návratu v kontaktu. Jeden starší pár mě ve volný den pozval spolu s mojí přítelkyní do luxusní restaurace na oběd, jiný pán mi daroval autoatlas na cestování a naplánoval se mnou celou cestu po západě anebo se mnou po práci opravovali rozbitou přehazovačku super levného kola z bazaru.

Co byl tvůj nejsilnější zážitek?

Nejsilnější zážitek byl poslední den v práci. Takový ten pocit, jak když odjíždíte z tábora, na kterém jste se seznámil s novými přáteli, kdy nevíte, zda se ještě někdy potkáte.

Řešil jsi v práci nějaký velký problém?

Velký problém naštěstí ne. Topily se mi 3 děti, ale díky bleskovému skoku do vody se jen trochu napily chlórované vody. Za záchranu jsem dostal archivní koňak :)

Kde jsi poté cestoval?

Cestoval jsem spolu s přítelkyní. Západ jsme projeli od Yellowstone, přes Vegas a San Francisco až na samotné hranice s  Mexikem. Spali jsme po kempech. Když už mrzlo a všechny kempy a motely byly obsazeny, nezbývalo nic jiného, než sklopit sedačky a s grilovaným kuřetem z Walmartu to „zakempit“ na nějakém opuštěném, nenápadném parkovišti.

Bizon v Yellowtone, USABizon v Yellowtone, USA

Mnoho dalších zajímavých informací o tom, jak se alespoň na jedno léto stát plavčíkem v USA najdete na webu lifeguardusa.cz.

Diskuse

Lucie
Lucie

Hned bych jela byt studentka!!!

*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   =