RADY ZAJÍMAVOSTI

Post travel blues: Jak se vrátit z cest domů a nepropadnout depresi a stesku

Post travel blues: Jak se vrátit z cest domů a nepropadnout depresi a stesku

Při cestování zažíváme úžasné chvíle, ale návraty domů jsou mnohdy dramatičtější, než si dokážeme představit. Proto psychická příprava na návraty do domoviny je stejně náročná jako přípravy na cestu a cesta samotná.



Návraty do reality jsou ošemetná záležitost. Jedna naše polovina se nemůže dočkat všeho, co nás doma čeká, a druhá polovina se durdí a kaboní, že se jí nechce zpět do zaběhaných kolejí a nejraději by pokračovala v dobrodružstvích a návrat odkládala donekonečna.

1. Připravte si seznam věcí, na něž se těšít!

Každého cestovatele bez výjimky čeká prozatímní konec jedné cesty a je třeba srovnat se psychicky s tím, jak bolí dosednutí na tvrdou zem. Jste-li z Česka, Ameriky, Brazílie či Izraele, na tom vůbec nezáleží, je to vždy stejné.

Aby návrat nebyl tak bolestivý, udělejte si pokaždé seznam, na co se doma těšíte nejvíce. Tento „navrátivší se tahák” mějte vždy po ruce, hodí se stejně dobře jako lékárnička první pomoci. Můžou to být naprosté maličkosti a prkotiny asociující slovo DOMA. Pro mě je to rodina a přátelé, ale třeba taky pitná voda z kohoutku, pravý český chleba a kyselé zelí!

Pitná voda z kohoutku - jedna z nejlepších věcí, co nás doma čekáPitná voda z kohoutku - jedna z nejlepších věcí, co nás doma čeká

2. Užijte si objetí a pocit, že jste středem pozornosti

Každý si na vlastní kůži prožívá prvotní euforii z návratu a přivítání. Opojná extáze z nespočtu milujících objetí, která nás doma čekají je nevyčíslitelná a na okamžik zažene chmury. Na okamžik se stáváme středem pozornosti a všichni kolem hltají naše zážitky a se zájmem si prohlíží fotky. Postupem času se vzrušení z cesty vytratí do neznáma, exotika historek už vyprchala a není nikdo další, koho bychom vyprávěním ohromili.

Automaticky následuje vystřízlivění a neodkladné smíření s realitou, rutinním prožíváním, jež mnohdy převálcuje psychicky i ty nejodolnější jedince. I ti nejodvážnější se promění ve sraby a zachvátí je panika z nudy všedních dní.

Je běžné, že prožitky nás „navrátivších“ jsou intenzivní a dost těžko sdělitelné druhým. Život bez neustálého pohybu a setrvání na jednom místě najednou nedává smysl. Jsme jako na trní, jako ryby bez vody. Chybí nám každodenní inspirace, esence novoty, zážitků a vjemů, potkávání a sdílení s různorodými národnostmi, kulturními odlišnosti. Všude ve světě to jen překypuje extravagancí a sounáležitostí, ale doma je nám všechno známé, staré a ohrané. Melancholie je jako agresivní viróza, která s námi zacloumá a položí na kolena.

Toulavé boty na nás cenní zuby, abychom je nenechávali dlouho o samotě. Stýská se jim po houževnaté půdě stejně, jako se stýská našemu srdci po nových zážitcích. Připravte se na to náležitě a obrňte se, jak nejlépe dokážete. Není to jednoduché, ale zvládnete to!

3. Smiřte se s tím, že post travel blues je nevyhnutelný

Průzkumy dokazují, že jsou to normální stavy, je důležité nestydět se za pocity „vyhoření z návratu“ či neurotické touhy opět vyrazit. Jste-li cestovateli tělem i duší, jsou pochopitelné.  „Post travel blues“ jsou pocity rozladěnosti hraničící s depresí, že nás nic nového a obohacujícího doma nečeká, na rozdíl od nekonečné množiny impulzů a inspirací, jež nasáváme na cestách na každém kroku a číhají na nás na každém rohu. Najednou nám to doma nepřijde ani za mák zajímavé a už vůbec ne pestrobarevné. Už nás nenaplňuje nic z toho, čím jsme byli před odjezdem nadšeni.

4. Plánujte nové cesty

Jak z toho ven? Musíme si zodpovědně říct, co od života čekáme a co pro dosažení vlastního uspokojení uděláme. Tak se nejlépe vyrovnáme se zařazením zpět do společnosti, jejího systému, režimu denních povinností a prázdnoty nezbytností. Přijmout za svůj stereotyp a sžít se s rutinou je běh na dlouhou trať, nehledě na to, že jsme si přivezli „cestovatelské vši“, které bez přestání svrbí a podněcují naše vrtochy a jediným východiskem, jak se vysvobodit z otěží nesvobody, je opět prchnout vstříc dobrodružství.

Pokud doma strádáte, trpíte a jediná šance jak z bludného kruhu ven je plánování nové cesty, pak si toto  iluzorní povzbuzení dopřejte. Opájení se novými plány, střádání nových představy a vizí nikomu neublíží a jsou nejlepší terapií, zajistí virtuální útěk z reality šedi obyčejného života smrtelníků a vlijí naději do žil.

Pomoct může plánování další cestyPomoct může plánování další cesty

5. Pamatujte, že návraty jsou mnohdy emocionálně náročnější než odjezdy

Blues v hudební formě je uším lahodné, ale „post-trauma“ z návratu domů po cestovatelském putování či delší dovolené je forma deprese, která až tak příjemná není. Kdo by si nezoufal, že je zpět doma a opět zapadl do nezáviděníhodných všedností a úkolů? Zatímco dny „dovolenkování” jsou plné zážitků, dojmů a v převážné většině doprovázeny pozitivními emocemi, návrat zpět do kolejí běžného života psychicky převálcuje mnohé. I mně se to stalo. Vystála jsem si kruté chvilky, jimž nikdo neporozuměl. Proč se neraduju a neskáču do stropu, že už jsem konečně doma? Proč????!!!! Protože je tady prostě nuda!

Střízlivým doznáním je, že „doma“ se nic nezměnilo, vše je tak jak to bylo a bude, i kdybych se vrátila po několika letech, ale co se změnilo, je má perspektiva vnímání, cítění a prožívání. Já jsem jiná a teď už tady najednou nezapadám a nemám se komu s mými palčivými pocity svěřit. Kdo by mé rozladění pochopil? Nikdo. Jedině ten, kdo si to zažil na vlastní kůži.

Udělejte si seznam toho, na co se doma těšíteUdělejte si seznam toho, na co se doma těšíte

6. Podělte se o pocity s dalšími cestovateli

Naštěstí nejsem jediná, kdo si takové nedobrovolné pocity nepatřičnosti zažívá, jsou nás tisíce či milióny, kteří návraty těžce snášejí. Ovšem moc se o tom nemluví. Na cestách jsme za hrdiny a tu samou roli hrajeme i po návratu, i když tomu tak není. Slova útěchy a pochopení nabízí cestovatelské komunity, které se věnují sdílení a psychické podpoře navrátilcům a rozpačitým vnitřním pocitů i emocionálnímu vyhoření.

Je nezdravé tyto nálady plné negativních emocí potlačovat, jsou považovány za naprosto přirozené pocity cestovatele, jenž se navrací zpět do normálu, pokud mu ovšem nepřerostou přes hlavu. Symptomy jsou nechuť k životu, jídlu, práci, nespavost, rozladěnost, pocity bezmoci, nemoci nebo alergické reakce.

7. Čím více cestovatelských zážitků, tím větší stesk

Čím bylo cestování příjemnější a bohatší na zážitky, tím vzrůstá intenzita prožitku strádání, že tomu už tak není a čím déle putování trvá, o to jsou pocity intenzivnější a strastiplnější. Dobrodruzi drahnou dobu nemohou přijít na chuť obyčejnému životu a sedavému zaměstnání v porovnáním s tím, jak pestré a nabité měli dny na cestě a trápí se.

Pokud se vám stane, že se vrátíte do domoviny a jste z toho rozhození a nejraději byste se okamžitě vrátili, udělejte to, pokud můžete. Pokud tudy cesta nevede, pak je třeba smířit se, že nás občas přepadnou nostalgické vzpomínky, jsme unavení a přepadlí. A deprese, ta se v mládí unese, ale málokdo před ní uteče. Ale nesmíme tyto pocity disharmonie brát na lehkou váhu ani je potlačovat, ale naopak se s nimi náležitě psychicky vyrovnat.

Všude dobře a doma takyVšude dobře a doma taky

8. Mějte se kam vracet

Vracíte-li se do zázemí rodiny a čeká na vás partner i práce,  tak hrozné to zase není. Jestli jste ovšem zabalili všechno do krabic, uložili do skladiště, pronajali byt tak jako já, nemáte kde hlavu složit, ani na vás nečeká příslib práce, pak je to jedno velké ACHICH OUVEJ…

To se pak vrací hrozně těžce, čeká vás velká kočovná štace a začínáte úplně od znovu, od píky, jako byste se znova narodili, či dokončili školu nebo podobné nezáviděníhodné životní situace (rozchod, rozvod, úraz, atd.). Záleží jen na vaši píli a úsilí, kdy se opět postavíte se na vlastní nohy a opět pocítíte vyrovnanost a spokojenost jak žijete a co tvoříte.

9. Zaručené triky pro návraty

Ovšem nezoufejte, vy si poradíte! Vždyť jste zvládli obcestovat kus kontinentu, takže nějaké splíny vás nepoloží. Po návratu nejlépe funguje družit se s přáteli, navštěvujte známé, obnovte rodinné tradice. Můžete psát, malovat, tvořit videa ze svých záběrů, promítat fotografie veřejně, prostě cokoli, co vám bude příjemné a co vynahradí radost z cestování.

Triky, jak setřepat nechutně hořké nálady pod psa jsou, že začněte dělat to, co vás nejvíce bavilo, když jste byli „tam“. Třeba si můžete uvařit jídlo exotické kuchyně, aby vám připomnělo dotyčné místo nebo si namíchat speciální koktejl, jenž je typický pro dané zeměpisné šířky, můžete poslouchat místní muziku a představovat si, jak jste na ni pařili či u ní meditovali.

Prostě si musíte najít něco, co vám bude i doma přinášet potěšení, rozptýlí vás a na co se opět budete těšit. Dodržujte osvědčené rituály, cvičení jógy, ceremonie, to pak endorfiny pracují skvěle a osvěží mysl i tělo. Hodně času travte v přírodě a na čerstvém vzduchu.

Meditace a zaběhnuté rituály pomáhajíMeditace a zaběhnuté rituály pomáhají

Pokud nic nezabírá, zaručeně vás nabije plánování dalšího dobrodružství. To je nejlepší medikament, který funguje dokonale. Nový itinerář cesty za hranice všedních dní vás opět nakopne a budete mít úsměv na tváři, v srdci víru a motivaci k dalším osobním výzvám.

Pokud stále roníte slzy do polštáře, že tady nechcete být, nebojte se, s návratem se postupem času vyrovnáte. Přijměte tuto etapu jako poučnou součást vaší cesty a buďte za ni vděční. Znovu zase budete točit glóbusem a se zavřenýma očima do něj píchat prstem, abyste si vytipovali místa, kam se podíváte příště. A zase vyrazíte. Uvidíte!

A jak se s návraty vrovnánáte vy?

Autorka Alexandra Kropp alias Sama na Cestách je světoběžnice, inspirátorka, spisovatelka - průvodkyně do neznáma, která se vydala do světa uchopit své životní poslání a převést ho v každodenní realitu sdílení i altruistické pomoci. Pohodlí domova vyměnila s radostí za nejistotu dobrodružství a cestování, už více než tři roky se věnuje dobrovolnické činnosti ve světě a pomáhá těm, kteří to potřebují. Více najdete na www.facebook.com/samanacestach nebo na www.chicsoultravel.com.

DOPORUČUJEME

Diskuse

Jindra
Jindra

Trik je naprosto jednoduchy! Zkratka se nevracet tam kde me to s.ere. Domov? Jaka je vubec definice domova? Tam kde je pravy cesky chleb? No to snad ne......

Díky za článok...
Díky za článok...

Zíde sa. Čaká ma to čoskoro, desí už teraz.


Jindra: Domov? Kamaráti, rodičia, treska, biely rožok s maslom, pivo, slovenčina, miesto kde ti rozumejú aj bez rúk a nôh, kde nie je cez leto 50 a v zime -40, kde ide spat bez AC, kde poznajú Kuka, ....


Je to zlváštne, ale presne pre to hore vlastne aj cestujem... Hm. Schizofrenia?


PS: Spolu to zvládneme ;)


marushka

Nora
Nora

10. Postupně nacházet (i cestováním) sebe sama a mít spokojenost v sobě kdekoliv. Pak se cestování stane nadstavbou, nádherným bonusem a ne únikem a drogou.

Tomas
Tomas

Dobre napisane, vecsina z nas by sme to nevedeli takto napisat, tak nebudte prilis kriticky k tomu clanku.

*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   = 

VYBAVENÍ NA CESTY