ZAJÍMAVOST ZAJÍMAVOSTI

Proč mají Íránci rádi Čechy a Slováky? Pomohli jsme jim zmodernizovat Írán!

Proč mají Íránci rádi Čechy a Slováky? Pomohli jsme jim zmodernizovat Írán!

V posledních týdnech jsem měl několik setkání s Íránci i českými obchodníky, obě strany by rády navázaly na úspěšnou kulturní i obchodní minulost včetně spolupráce na větších projektech při modernizaci Íránu. Bohužel tomu brání proces s vízy a další technické a politické překážky, vše se ale zlepšuje, co dnes není, zítra může být... Pojďme se ale podívat do nedávné minulosti, kdy obě země spolu úzce spolupracovaly a z které pochází dodnes dobrý zvuk českých firem i náklonost k nám.



Jakmile v Íránu řeknete, že jste Čech, objeví se úsměvy a otevírají se před vámi dveře.

Velmi málo se ví o odborných přínosech československých inženýrů a vědců na rozvoji průmyslu a vzdělávání v Íránu, které se datují od počátku roku 1851. August Karel Kříž a Jakub Eduard Polak v Teheránu učili na první iránské technické škole evropského charakteru (Dár al-Funún). Do roku 1938 postavily české společnosti Škoda Works a ČKD část íránských železnic, mostů, elektráren, továren na výrobu skla i cukrovary a další objekty vč. divadelního sálu apod.

Most Vresk v oblasti Savadkuh, Írán (zdroj: Guran, 2011)Most Vresk v oblasti Savadkuh, Írán (zdroj: Guran, 2011)

Spolupráce s Iránem (tehdy ještě Persií) byla za první republiky tak důležitá, že Karlova Univerzita otevřela jeden z nejprestižnějších ústavů Perských studií na světě.

Nahlédněme na téměř zapomenutou vzájemnou historii před druhou světovou válkou. Že je Teherán hlavním městem Íránu všichni víme, ale že jeho první mapu nakreslil Karel August Kříž z Tábora už ne.

Vojenský úspěch maršála Radeckého měl ohlas i v dalekém zahraničí a jeho sláva se dostala i do daleké Persie na dvůr Náser-al-Dína Šáha. Šáhův poradce, vezír Mírza Tagichán, přišel s myšlenkou reorganizace perské armády na evropskou úroveň a požádal rakouského císaře o odborníky, kteří by mu s tím pomohli.

Císař vyhověl a Kříž byl díky svým zkušenostem jmenovaný do čela skupiny expertů. Expedice odjela na podzim roku 1851. Mimo Kříže se jí účastnili i dva lékaři Polak a Hentzch a geolog Czarnotta. Jádro výpravy pak sestávalo z vojenských expertů. Do Teheránu dorazili vyčerpaní po 4 měsících útrap. Navzdory tlaku britského ambasadora založil šáh vojenskou akademii a naši experti mohli plnit své úkoly.

Most Vresk, Severní železniční trať, Írán (zdroj: Rypka, 1946)Silo na uskladnění bavlny, Tabriz, Írán (zdroj: Rypka, 1946)

Kříž napsal první perské příručky matematiky, algebry, dělostřelectva a opevňování. Zavedl první telefonní linku v Teheránu a se svými studenty připravil první mapu Teheránu a okolí, která byla litograficky publikována. Šách Křížovi udělil za jeho zásluhy ve škole a další aktivity hodnost brigádního generála perské armády.

Na Dár al-Funún se v prvních letech působení Evropanů vyvinulo nejen jádro vzdělávacího systému, ale i akademická rutina a administrativní kostra natolik silná, aby odolala proměnlivosti při inovacích režimu Náser-al-Dína Šáha.

Fyzik Polak se stal šáhovým osobním lékařem a vyučoval v Dár al-Funún chirurgii a anatomii. V průběhu několika let Polak vyškolil skupiny studentů, kteří byli přijati na lékařské fakulty v Paříži a kteří dokončili i důležité výzkumy.

České firmy postavily v Teheránu hodně paláců ozdobených českým křišťálem. Palác šáha Pahlavího má např. ve své jídelně křišťálové lustry velikosti kry. Mimo paláců československé firmy stavěly sýpky (Tabríz), elektrárnu s parními agregáty v Teheránu a v roce 1933 se stává iránský trh pro Škodu jedním z nejdůležitějších.

Most Vresk, Severní železniční trať, Írán (zdroj: Rypka, 1946)Most Vresk, Severní železniční trať, Írán (zdroj: Rypka, 1946)

Československé firmy byly součástí sdružení, které mělo do roku 1937 dokončit Severní železniční trať s cílem v Teheránu. Prvních 115 km mělo překročit údolí řeky Talar a vytvořit stabilní stoupání do hor Alborzu s dosažením stanice Gaduk ve výšce 2100 n. m. Inženýři se potýkali s přírodními překážkami a byli často nuceni zdlouhavě kopírovat terén i řešit prudká stoupání. Trať si vyžádala 75 tunelů i stovky mostů a byla srovnávána s tratí Sv. Gotharda ve Švýcarsku nejen z hlediska konceptu, ale i nádhernou scenérií.

Nejpozoruhodnějším byl most Vresk, klenoucí se nad hlubokým říčním údolím a v době dokončení výstavby byl nejdelším železničním mostem na světě s délkou 120 metrů. Obrázky ukazují most Vresk v oblasti Savadkuh. Most je vyobrazen i na poštovních známkách a sběratelé mají stále šanci nějakou získat.

Írán si mezi světovými válkami aktivně budoval armádu a k tomu potřeboval vojenskou techniku. V letech 1931–1941 nakoupil přes 300 000 pušek, okolo 6 000 kulometů a okolo 350 děl. Z ozbrojených vozidel si vybrali 50 českých tanků AH-IV a 50 lehkých TNH. Tanky se aktivně používaly až do roku 1947.

Autorem původního textu a fotografií je íránský profesor, vědec a lékař Ardešír Guran. Z jeho anglického originálu přeložil a redakčně upravil Luboš Vránek, grafik, fotograf, lektor, cestovatel a spisovatel, který se v r. 2015 společně s profesorem účastnil v Íránu projektu zaměřeného na propagaci turistiky a kultury provincie Mazandaran.



Obal knihy
O svých zážitcích a cestovatelských zkušenostech L. Vránek vypráví na svých cestopisných pořadech a v knihkupectvích najdete i jeho poslední knihu o proměnách Íránu – "Persie - Zemí Boha a slunce/Putování napříč Íránem".

Ke pro vás Írán tajemný? Vypravte se se mnou do hornaté země a nechte se překvapit přívětivými lidmi, pouštní krajinou a zemí opěvovanou skvělými básníky. Podívejte se na současný život Íránců s jejich radostmi a strastmi. Seznámíte se s dopravou, nakupováním i ubytováním, navštívíme spolu zajímavá a krásná města s jejich paláci, památkami i bazary se stále orientálním kouzlem. Výtvarné, architektonické i inženýrské vlivy z mnohonárodnostní říše uměli Peršané obratně využít a přetavit do nádherných uměleckých a stavitelských děl, z nichž mnohé můžeme obdivovat dodnes a prostřednictvím knihy je můžete navštívit i vy.
Více najdete na webu či Facebooku.

*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   =